Bydlet u vody je prima. Moře je romantičtější než rybník nebo řeka. Má ale i nevýhody. Třeba ničivé vlny zasahující opakovaně světová pobřeží. Jejich obyvatelé už odpradávna budují vlnolamy - stavby, které zachycují a rozptylují energii vlnění. Podle nových závěrů jsou ale korálové útesy lepší než všechny ocelové či betonové stavby.
Koráli jsou drobní živočichové tvaru polypa (to znamená, že mají nožičky s chapadly) kteří si budují vápenaté schránky. Žijí pohromadě ve velkých koloniích a dokážou vytvořit skalní útvary mnohonásobně větší, než jsou sami. Zánik korálových útesů, kterých po světě v posledních letech ubývá, by podle výpočtů vědců vedených Italem Filippem Ferrariem vystavil nebezpečí až dvě stě milionů lidí obývajících mořská pobřeží. Existence korálů má přitom důležitou roli i ekonomickou.
* Kolik procent energie vln jsou schopny zadržet korálové útesy?
* Jak velký podíl světového HDP ovlivňují cyklóny a korálové útesy?
* Jaké hlavní části mají velké korálové útesy?
* Jak se liší střední hodnota ceny metru vlnolamu a metru korálového útesu?
Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek můžete najít v novém vydání časopisu TÝDEN z pondělí 19. května.
