Nový odhad založený na kombinaci satelitních dat se sčítáním z povrchu Země, dospěl přibližně sedmkrát většímu počtu, než odhady z minulosti. Stromy ale ubývají znepokojivým tempem. Za úbytek mohou lidé.
Spočítat všechny stromy na naší planetě jeden po druhém by byla práce na mnoho lidských životů. Než byste napočítali poslední, vyrostla by hromada nových stromů a spousta by jich naopak uhynula. Kdo chce zjistit, kolik jich na světě roste, je odkázán na pozorování Země z oběžné dráhy. Jenže to není dvakrát přesné. Geografové při něm měří plochu lesů, kterou pak dělí odhadovanou rozlohou kuruny jednotlivého stromu. Nejlepší dosavadní odhad mluvil o čtyřech stovkách miliard. Skupina vědců v čele Thomasem Crowtherem z Yaleovy univerzity teď přišla s lepším.
Zveřejnila ho v časopise Nature. Ekologové tvrdí, že na světě je asi 3,04 bilionu (3,04 × 1012) stromů. To je asi 422 stromů na jednoho člověka. Ke svému číslu došli vědci kombinací výsledků fyzického počítání ze zemského povrchu a satelitních snímků stejných míst.
Nejvíc stromů, asi 43 procent, roste v tropických deštných lesích. Po nich následují severské jehličnaté lesy, neboli tajga, se čtyřiadvaceti procenty. Za nimi skončilo mírné pásmo s dvaadvaceti procenty. Tři procenta stromů rostou v tundře. Zbytek připadá na ostatní biotopy, jako třeba mangrovové lesy, pouště, atd.
Nejhustěji rostou stromy v tajze. Celkově vyšlo, že nejvíc stromů obývá vlhčí oblasti zeměkoule, což asi nikoho nepřekvapí. Mnoho míst příznivých pro jejich růst zabírají pole. Výzkumníci odhadují, že od počátků civilizace před dvanácti tisíci lety zmenšili lidé počet stromů o 45,8 procenta.
V současnosti pokračuje jejich úbytek poněkud děsivým tempem. Ročně pokácíme 15,3 miliardy stromu ročně. Nových stromů, ať už vysazených nebo divoce rostoucích, přibyde asi pět miliard, takže konečné tempo úbytku je okolo deseti miliard za rok.
