Před dvěma sty miliony let zmizelo z tváře naší planety čtyřiatřicet procent všech druhů. Vymírání nejvíc postihlo mořské organizmy. Zasáhlo ale i souš, kde nastartovalo vládu dinosaurů.
Velkým vymíráním před 201,3 milionu roku skončilo geologické období triasu a začala jura. Paleontologové se snaží vypátrat, co ho způsobilo, už víc než sto let. Nový nález z ostrovů Haida Gwaii (dříve ostrovy královny Charlotty) teď podporuje teorii, podle níž událost způsobil nedostatek kyslíku v horní vrstvě oceánu. Skupina výzkumníků v čele s Alexem Kasparakem z Brownovy univerzity v Rhode Islandu to tvrdí na základě svého rozboru hornin, které byly kdysi sedimenty na dně triasového moře. Píšou to v časopise Geology.
Prostředí v hloubce, do které zasahuje sluneční světlo, a v níž proto vznikne nejvíc biomasy, nebylo na konci triasu jen bez kyslíku, ale navíc bylo i jedovaté. Kasparak a spol. si myslí, že obsahovalo hodně sirovodíku. Ten vzniká jako odpadní produkt metabolizmu některých bakterií - podobně jako my vydechujeme oxid uhličitý. Pro většinu živých tvorů je ale jedovatý.
Vědci tvrdí, že našli stopy, podle nichž v horních vrstvách oceánu na konci triasu žily bakterie, které přižijí jen v prostředí s minimem kyslíku prosyceném sirovodíkem. Podobné naálezy už popsalo několik jiných výzkumných týmů. Vesměs ale pocházely z mělkých pobřežních oblastí. Sedimenty Kasparaka a spol. jsou první z volného moře. Co náhlý úbytek kyslíku způsobilo, zatím nikdo neví.
