Podmořský vulkán
Nová největší sopka na Zemi je srovnatelná s marsovskými

Masiv Tamu leží pod hladinou Pacifiku, asi tisíc kilometrů na východ od japonských ostrovů. Geologové o něm vědí už dlouho. Dosud ale nebylo jisté, jestli je to jedna sopka nebo víc vulkánů, které vzájemně splynuly.

Sluneční soustava je sopek plná. Naše planeta není žádná výjimka. Ve srovnání třeba s takovým Marsem ale nejsou naše vulkány nic moc. Největší sopka na rudé planetě a ve slunečním systému vůbec je proslulá hora Olympus Mons. Ční asi dvacet jedna kilometrů nad gravitační povrch Marsu. Protože je však sama v údolí, vypadá ještě vyšší. Od úpatí až na vrchol byste museli vyšlápnout šestadvacet kilometrů. Plocha sopky dělá asi tři sta tisíc čtverečních kilometrů, což odpovídá zhruba čtyřem Českým republikám.

Dosud největší aktivní pozemská sopka, Mauna Loa, pokrývá jen asi pět tisíc čtverečních kilometrů. Masiv Tamu, který patří k podmořské plošině Shatsky rise, zabírá zhruba stejnou plochu jako gargantuovský vulkán na rudé planetě. Jeho vrchol ční ovšem jen do hloubky přibližně dva kilometry pod hladinou moře a základna leží v necelých šesti a půl. Není tedy tak vysoký jako Olympus Mons. S Marsovskou sopkou se ovšem může měřit, co se týká objemu. Oproti ní mu chybí jen asi dvacet pět procent hmoty.

Dvacet let podezření

Korespondující autor práce, která o Masivu Tami vyšla v novém čísle časopisu Nature Geoscience, William Sager z Texas A&M University, zkoumá podmořskou horu dvacet let. Ani on ani jeho kolegové si ale velmi dlouho netroufali odhadovat, jestli je to jen jedna sopka, nebo komplex více sousedících vulkánů. Podařilo se jim to zjistit až nyní pomocí kombinace mnoha metod a měření, včetně analýzy hlubokomořských vrtů. K těm použili vrtnou loď JOIDES Resolution.

"Víme, že je to samostatná podvodní sopka, tvořená masivními lávovými výrony, které se linou z jejího středu a formují široký štítovitý tvar," prohlásil Sager v tiskové zprávě univerzity. "Dřív jsme to nevěděli."

Loď JOIDES Resolution Je dlouhá 143,4 metru. Původně měla sloužit k hledání ropných ložisek. Její kýl se poprvé dotknul vody v roce 1978. O sedm let později byla přestavěna na vědecké plavidlo. Od té doby slouží k nejrůznějším výzkumům. Vzorky získané z její paluby potvrdily, že bazalt, z něhož se skládá masiv Tamu, pochází z jednoho zdroje.

Další kandidáti

Podle odhadu badatelů vznikla sopka v období před 145 až 130 milióny let. Oproti jiným podmořským vulkánům, jako je třeba už zmíněná Mauna Loa, má neobvyklý tvar. Rozprostírá se hodně do šířky. "Není moc široká, zato velmi vysoká," řekl Sager. "Kdybyste stáli na jejím úbočí, mohli byste mít potíže poznat, na kterou stranu je to z kopce." Podle výzkumníků je možné, že na zemi existují ještě větší sopky. Jednou z možných lokalit je podmořská plošina Ontong Plateau na sever od Šalamounových ostrovů.

Celá plošina má rozlohu přes dva milióny čtverečních kilometrů. Její tloušťka dosahuje okolo třiceti kilometrů. Geologie plošiny je zatím jen velmi málo prozkoumaná. Proto je možné, že se pořadí největších sopek na zeměkouli, a tedy i ve sluneční soustavě ještě změní, i když horu Olympus Mons asi už nic nepřekoná.