Krabi ante portas
Postup invazních mořských živočichů se dá předpovídat podle času

Čím déle jejich vpád trvá, tím větší plochu obsadí. Jednoduchý vztah vystihuje šíření zavlečených druhů lépe, než předpovědi založené na jejich anatomii, způsobu života, atd.

Nejdůležitější faktor, který ovlivňuje plochu obsazenou invazním druhem, je podle nového výzkumu doba, která uběhla od jeho zavlečení. Invazním druhem se myslí organizmus, který se nebývalým způsobem šíří v prostředí, kde původně nežil nebo nerostl. Na příklady z České republiky si asi vzpomenete sami: třeba bolševník nebo nutrie. Z evoluční perspektivy si invazní fází někdy prošla většina druhů. Posledních přibližně dvě stě let ale invazí přibývá. Hlavní důvody jsou dva.

Lidé mění přírodní prostředí, a vytvářejí tak podmínky pro nájezdníky, kteří by se jinak neuchytili. Zároveň propojili prostřednictvím lodí, letadel, a dalších dopravních prostředků, dosud navzájem izolovaná místa.

Americká charitativní organizace The Nature Conservancy (Ochrana přírody), odhaduje celkové ekonomické škody způsobené invazními druhy na 1,4 bilionu dolarů ročně. Biologové, zemědělci a další odborníci se snaží vymýšlet způsoby, jak invaze zpomalit.

Vycházejí přitom z individuálních vlastností škodlivých druhů. Mohou například vypouštět do přírody jejich přirozené nepřítele, vybíjet je pomocí pesticidů nebo herbicidů, a tak podobně. Část programů boje s invazními druhy je úspěšná. Dalo by se proto předpokládat, že úspěch konkrétního nájezdnického živočicha či rostliny se bude odvíjet od jeho jedinečných vlastností.

Výsledky studie skupiny výzkumníků v čele s Jamesem Byersem z Georgijské univerzity však naznačují, že to tak není. Vyšla v časopise Nature Communications. Vědci studovali 138 druhů krabů, humrů a dalších živočichů žijících na mořském dně.

Srovnali jejich šíření s velkým množstvím proměnných, jako byla třeba velikost těla, délka života, rychlost pohybu, atd. Doba od začátku invaze souvisela s obsazeným územím nejvíc ze všeho.