Pokud k někomu člověk cítí vděk, chce druhému vlídné jednání oplatit. Stejné jednání objevili vědci také u šimpanzů. V experimentu vědci zkoumali, jak se zachová dvojice šimpanzů, pokud jeden druhému předtím pomohl získat jídlo. Pakliže jedna opice pomůže v minulosti druhé, vzniká tím jakýsi závazek. V případě, že se poté může odměněný šimpanz druhému odvděčit, učiní tak, i když riskuje, že sám přijde o jídlo. Podle vědců se tak v případě sociálních vazeb potvrdila teorie her.
Němečtí vědci z Ústavu Maxe Plancka v Lipsku provedli sérii testů, kde zvířatům, jež byla odděleně v klecích, dali volbu, jak získat uzavřené jídlo, které se nacházelo uprostřed mezi opicemi. K jídlu se testovaný šimpanz mohl dvěma cestami: první znamenala pomoc od druhé opice a jídlo pro obě, ve druhém případě získal jídlo pouze testovaný šimpanz, píše o tom britský deník Daily Mail.
Výsledky testu ukázaly, že testovaní primáti jednali tím způsobem, aby potravu dostali oba. Šimpanzi byli obzvláště vděční v případě, kdy jim druhá opice pomáhala získat jídlo i přes riziko, že by sama žádné nedostala. Podle výzkumníků tím v oblasti spolupráce a sociálních vazeb došlo k potvrzení teorie her, čímž se V Lipsku také dříve zabývali.
Systém hmotných odměn je považován za základní kámen mezilidské spolupráce. Výsledky studie ukazují, že za určitých podmínek se šimpanzi chovají jako lidé, dávají ostatním svého druhu najevo vděk i v případě, že v cestě stojí riziko.
"Nejvíce nás překvapilo, že šimpanzi se vzdali dalšího jídla, aby projevili vděčnost ke stejnému druhu," uvedl jeden z autorů studie doktor Martin Schmelz. "To je v rozporu s běžným předpokladem, že jakmile budou mít šimpanzi šanci získat další jídlo, postarají se jen o sebe," řekl autor.
Chimps return favours: #chimpanzees share food with those who previously helped them, study shows https://t.co/iqHxjoZj4S @maxplanckpress
- Max Planck Society (@maxplanckpress) 27. června 2017
Podle lipských vědců se z výsledků studie zdá, že opice dokonce uvažovaly o velikosti případné odměny, kterou partnerovi udělí, tak aby odpovídala vynaložené pomoci. Čím větší pomoc byla a čím víc partner riskoval, tím větší by měla být podle opic odměna.
Výsledku experimentu podle autorů také dokázaly, že primáti do svého rozhodování zahrnují i nedávné události, a to i přesto, že jim zpočátku mohou přinést jistou materiální nevýhodu, tvrdí jeden z autorů experimentu doktor Sebastian Grüneisen.
Na základě studie se zdá, že šimpanzi v rovině společenských vztahů činí emocionální rozhodnutí, jimiž si svůj druh zavazují. Vědci si myslí, že šimpanzi dávají najevo přání oplácet partnerovou touhu ke spolupráci, a tím dát najevo že chtějí navázat nové společenské vazby.
Tento předpoklad je v souladu s předchozím zjištěním, že šimpanzi vykazují vyšší hladinu oxytocinu - hormonu odpovědného za utváření společenských vztahů (bývá někdy označován za hormon důvěry či lásky) -, pokud spolupracují s jinými členy svého druhu.
Podle výzkumníků by další experimenty se šimpanzi, zejména těmi druhu bonobo, kteří jsou velmi společenští, mohly potvrdit zjištěné závěry.
