V Česku je evidováno 2069 mokřadů, z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy, která uvádí mokřady s mezinárodním významem. Slatiny, rašeliniště, lužní lesy, nivy a slepá ramena řek či zaplavované louky jsou zásadní pro zadržování vody v krajině a boj proti suchu. Jejich význam připomíná Světový den mokřadů, který připadá na 2. února.
Mezi nejvýznamnější české mokřady patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. Všechny mokřady, nejen ty s mezinárodním významem, jsou uvedené v databázi, která je přístupná na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Jak upozornil Marek Čihák z ministerstva životního prostředí, k poznávání mokřadů mohou zájemci využít i mobilní aplikaci. Obsahuje trasy pro výlety, zajímavosti i kvízy.
Na obnovu mokřadů šlo od roku 2014 téměř půl miliardy korun z evropského Operačního programu Životní prostředí. Další peníze poskytlo ministerstvo životního prostředí z programů péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny. Jedním z míst, kam směřovaly peníze, byly tůně na Třeboňsku. Přispěly k přežití vzácných druhů, například ohrožené ropuchy krátkonohé. "Je to paradox - všude krásná krajina s rybníky, ale kvůli intenzivnímu hospodaření je nutné pro mnohé vodní organismy budovat samostatné vodní plochy," uvedl ředitel jihočeské regionální pobočky AOPK ČR Jiří Bureš.
Ochránci přírody také opravili hráze a bezpečnostní přelivy rybníků v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, obnovili mokřady u Lučního a Rašelinného potoka v Krušných horách a upravili Bohdanečský rybník. Poslední ze zmiňovaných akcí stála 85 milionů korun, po jejím dokončení v roce 2015 se k rybníku nastěhovaly vzácné druhy ptáků. "Začali zde po několika letech opět hnízdit rackové, zvyšují se počty hnízdících hus a zdejší ptačí aristokracie, jeřábi popelaví, tady dokonce přečkávají současné mírné zimy a neodlétají na jih," uvedl Vlastimil Peřina z AOPK ČR.
Zamokřená území fungují podle ředitele agentury Františka Pelce jako houba, po dešti nasají a zadrží vodu. "V období beze srážek vodu pomalu uvolňují, a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu," uvedl Pelc. V současnosti je množství vody v přírodě podprůměrné, Pelc doufá, že stav vylepší letošní zima. "Podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla."
Světový den mokřadů slaví také Česká společnost ornitologická. Její pracovníci pořádají o víkendu komentované vycházky za vodními ptáky na různých místech v Česku. Například v Praze se zájemci podívají k přehradě Hostivař, kde bývají k vidění ledňáčci.
