Síť senzorů rozmístěných v jednom krychlovém kilometru ledu hluboko pod jižním pólem pátrá po nenápadných kosmických částicích. Neutrina přinášejí na Zemi informace o velkém třesku, o výbuších supernov i o našem Slunci.
Neutrina jsou elementární částice, které se pohybují téměř rychlostí světla. Jsou velmi malá, mají téměř nulovou hmotnost a nenesou elektrický náboj, takže s okolní hmotou prakticky nereagují a bez problémů "procházejí zdí". Každým okamžikem jich skrz Zemi proletí miliardy miliard, přesto je extrémně obtížné je zachytit.
Pro astrofyziky jsou přitom neutrina velmi zajímavá. Některá pocházejí z doby těsně po velkém třesku, další vznikají při gigantických explozích supernov, nejvíce jich pochází ze Slunce. Mezi sebou se liší svou energií a fyzikové z nich dovedou vyčíst leccos zajímavého o událostech, při nichž se zrodila. Doufají, že jim pomohou odhalit i záhadu temné hmoty a temné energie.
Když se neutrino srazí s nějakým atomem, citlivé senzory srážku zaznamenají jako miniaturní záblesk. Aby se zvýšila pravděpodobnost takového pozorování, musí být senzorů velké množství.
Pět tisíc basketbalových míčů
V Antarktidě přímo pod jižním pólem byl nyní po desetiletém úsilí dokončen největší detektor neutrin na světě. Tvoří ho kilometr krychlový vodního ledu, v němž je rozmístěno více než pět tisíc senzorů o velikosti basketbalového míče. Technici postupně vyvrtali 86 šachet a do každé z nich rozmístili v hloubce 2450 až 1450 metrů šedesát senzorů.
Pro Antarktidu se vědci rozhodli, protože led je tam extrémně čistý (senzory pracují na optickém principu) a vykazuje minimální přirozenou radioaktivitu, která by detekci neutrin komplikovala. Mezinárodní projekt koordinují odborníci z americké University of Wisconsin-Madison.