Pod hladinou Ochotského moře se letos uvolnila energie odpovídající třiceti šesti megatunám TNT. Je to přibližně 2700 krát víc než síla exploze hirošimské bomby a šedesát procent Car bomby, vodíkové bomby odpálené v šedesátých letech a nejsilnější zbraně, jakou dosud lidé vyrobili. Přesto zemětřesení nezpůsobilo žádné škody.
Hlubinná zemětřesení se odehrávají 400 až 700 kilometrů pod povrchem planety. Jejich energie se rozptýlí, takže na zemské kůře je zaznamenají jen citlivé přístroje seizmologů jako slabé otřesy. I když neškodí, jsou zajímavá. Umožňují totiž badatelům nahlédnout do nitra zeměkoule. Časem by snad vědci mohli jejich pomocí pochopit síly, které ho utvářejí. O těch mají navzdory dlouhému výzkumu dosud jen mlhavou představu. Přitom by se hodilo, aby byla co nejpřesnější. Výzkum poměrů panujících uvnitř naší planety by časem mohl pomoci předpovídat otřesy její kůry. I ty skutečně ničivé.
Dosud nejsilnější zaznamenaný hlubinný otřes se odehrál letos 24. května. Nyní vyšly v časopise Science výsledky jeho analýzy od čtveřice vědců vedených Thornem Layem z univerzity v kalifornském Santa Cruz.
Zemětřesení proběhlo v hloubce 609 kilometrů. Podle vědců bylo třikrát silnější než předchozí největší známé hlubinné zemětřesení, které se odehrálo 637 kilometrů pod Bolívií v roce 1994. Otřes zřejmě proběhl odlišným způsobem než bolivijský. Při bolivijském zemětřesení byla zanořená zemská deska teplejší. Kvůli vyšší teplotě se oproti ochotskému otřesu materiál víc deformoval.
Ačkoliv si vědci myslí, že by rozdílu mezi ochotským a bolivijským zemětřesením mohli rozumět, pořád nevědí, co otřesy způsobuje. "Jak tahle zemětřesení vznikají, je záhada," prohlásil Thorme Lay. Hlubinný zlom se pohyboval rychlostí až čtyři kilometry za sekundu. "Jak může skála klouzat po jiné skále, když je sevřená tlakem 610 kilometrů kamene?" diví se Thorme Lay. Na uspokojivé vysvětlení si budou geologové muset ještě dlouho počkat.
