Vlny pod hladinou
VIDEO: Vědci studují vnitřní vlnění v čínském moři
12.01.2014 07:01 Původní zpráva
Vlny na hladině nejsou jediný druh pohybu vody v oceánu. Vlní se i rozhraní různých vrstev vody hluboko pod hladinou. Oceánografové začínají tomuto fenoménu rozumět teprve nyní.
Jednoho z praktických projevů existence vnitřních vln v oceánu, označovaného jako mrtvá voda, si asi všímaly nesčetné generace námořníků na celém světě. Současný svět ho však zná až z popisu norského zoologa, matematika, objevitele a oceánografa Fridtjofa Nansena. Když se s ním setkala jeho slavná loď Fram, přestala reagovat na pohyby kormidla. Ačkoliv byla schopná plavby rychlostí šest až 13 kilometrů za hodinu, plula na klidné hladině jen asi tři kilometry za hodinu. Za mrtvou vodu mohla vnitřní vlna pod hladinou oceánu, o níž posádka Framu nevěděla.
Vnitřní vlnění se totiž na povrchu vody téměř neprojevuje. Hladina vody se při něm zvedne jen o několik centimetrů, což se na moři z paluby lodi nedá rozeznat. Známky přítomnosti vnitřního vlnění jsou viditelné až z větší vzdálenosti. Vlny pod hladinou mohou způsobovat pásovité rozmístění planktonu, chaluh nebo různých nečistot. Dají se rozpoznat z vyvýšených bodů, nebo z paluby letadla. Nejlepší je pozorovat jejich šíření ze satelitů na oběžné dráze Země.
Vlny jako mrakodrapy
I když nejsou vidět, jsou důležité a zajímavé. Skupina výzkumníků, vedená Thomasem Peacockem z Massachusettského technického institutu prozkoumala vnitřní vlny v Jihočínském moři, respektive v Luzonském průlivu, který ho propojuje s mořem Filipínským. Co zjistili, zveřejnili v časopise Geophysical Research Letters. Luzonský průliv si vědci vybrali, neboť se v něm dá zaznamenat nejmocnější vnitřní vlnění na zeměkouli. Tamní podmořské vlny mohou být vysoké až 170 metrů
"Jsou to nejsilnější vnitřní vlny, která byly dosud v oceánu objeveny," prohlásil Peacock. "Jsou jako mrakodrapy." Vědci vyrobili přesný model Luzonského průlivu a umístili ho do speciální patnáctimetrové nádrže v aerodynamické laboratoři ve francouzském Grenoblu, jediné svého druhu na světě. Zjistili, že vlny vznikají působením celého reliéfu. Jejich jednotlivý zdroj se proto nedá určit.
Dávají si na čas
Vnitřní vlnění se podle vědců podílí na přenosu tepla oceánem. Porozumět mu je důležité, pokud chceme sestrojit přesné modely vývoje zemského klimatu. Nejspíš ovlivňuje i mořské ekosytémy. Vnitřní vlny by mohly být významným hráčem v přenosu živin z hluboké vody do mělké a naopak.
Voda v oceánu je obvykle rozdělená do vrstev s různou hustotou. Na jejich rozhraní se šíří vlny podobně, jako na rozhraní vody a vzduchu. Vnitřní vlnění se proto často dá potkat v oblastech, kde lehká voda z řek leží na vrstvách těžké slané vody z moře. Časté jsou i nad kontinentálními šelfy.
Vnitřní vlny připomínají tvarem i chování vlny na hladině způsobené větrem. Liší se od nich ale jak velikostí, tak rychlostí a délkou periody. Pohybují se pomaleji. Doba, za kterou vystřídá hřbet jedné povrchové vlny další, se pohybuje od jedné sekundy do dvou minut. U vnitřního vlnění to může trvat i víc než deset minut, někdy dokonce celé hodiny.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.