Zdánlivě slabí zabijáci: síla zemětřesení není vždy důležitá

Zemětřesení, které v pátek ráno středoevropského času zasáhlo severovýchod Japonska, patří k nejsilnějším v doložené historii. Přesto si (zatím) vyžádalo relativně málo obětí. Stupeň dosažený na Richterově škále totiž neříká zdaleka všechno.

Zemětřesení v Japonsku dosáhlo podle prozatímních výpočtů Americké geologické služby hodnoty 8,9 na desetistupňové Richterově škále. Ta udává sílu zemětřesení tak, jak ji zaznamenají seismografy. Jde o logaritmickou stupnici, takže nárůst intenzity není lineární - zemětřesení stupně 9 není pouze dvakrát silnější než otřesy ohodnocené stupněm 8. Pokud jde o uvolněnou energii, je 32krát silnější. A rozdíl dvou stupňů znamená přibližně tisícinásobný rozdíl.

Richterova škála však nic neříká o skutečných důsledcích zemětřesení pro obyvatelstvo, budovy a dopravní infrastrukturu. Vždy záleží na řadě faktorů - na hloubce, v níž zemětřesení vzniklo, na typu geologického podloží, na vzdálenosti obydlených oblastí i na odolnosti budov. Zemětřesení s epicentrem v moři poblíž pobřeží s sebou navíc nese nebezpečí tsunami.

(Ne)poměry v počtech

Aktuální zemětřesení v Japonsku bylo přibližně 350krát silnější než otřesy v okolí Kóbe (7,2 na Richterově škále), které si v roce 1995 vyžádaly 6400 obětí. Ve srovnání s loňským zemětřesením na Haiti, při kterém zahynulo podle různých odhadů 100 až 300 tisíc lidí, bylo to dnešní dokonce 700krát silnější.

Z deseti zemětřesení, která si od roku 1900 vyžádala nejvíce obětí, dosáhlo na Richterově škále hodnoty větší než 8 pouze jediné. Zemětřesení o síle 9,1 stupně udeřilo v prosinci 2004 u indonéského pobřeží a vyvolalo vlnu tsunami, která zabila na 230 tisíc lidí.

Naopak z 87 zemětřesení o síle 8 a vyšší, zaznamenaných od roku 1900, si více než tisíc obětí vyžádalo "pouze" třináct. Více než polovina (45) se obešla zcela beze ztrát na životech.

Japonsko leží v seismicky aktivní oblasti a je na častá zemětřesení připraveno. Moderní budovy a mosty jsou stavěny tak, aby vydržely i silné otřesy. Kvalitní je i informační systém, Japonci už od předškolního věku absolvují nejrůznější přípravné kurzy, takže vědí, jak se při zemětřesení chovat. Největší škody zřejmě napáchá přílivová vlna, proti jejíž síle se i nejvyspělejší technologie dokáže bránit jen v omezené míře.