Asi pět tisíc kilometrů pod našima nohama je žhavá koule o průměru přibližně 1200 kilometrů - vnitřní jádro. Až dosud bylo považováno za jednolité. Nový výzkum ale naznačuje, že má složitější strukturu.
Zemské jádro má tvar koule. Její teplota se pohybuje okolo 5400 stupňů Celsia. Tvoří ji slitina železa a niklu, která je navzdory vysoké teplotě v pevném skupenství. Může za to vysoký tlak, jež v útrobách naší planety panuje. Skupina výzkumníků v čele s Xiaodongem Songem z Illinoiské univerzity tvrdí, že objevila uvnitř jádra dvě odlišné vrstvy. Všechny podrobnosti zveřejnili vědci v časopise Nature Geoscience.
Do vnitřních vrstev Země se nedá podívat. Nejhlubší vrt všech dob na Kolském poloostrově má jen 12 262 metrů. Geologové ale mohou získat informace o útrobách planety nepřímými metodami, z nichž je pravděpodobně nejvýznamnější studium zemětřesení.
Když se někde zachvěje zemská kůra, dokážou citlivé seismometry zachytit ozvěnu otřesu v různých, často velmi vzdálených oblastech světa. Rychlost šíření zemětřesných vln ovlivňují mechanické vlastnosti materiálu, kterým procházejí. Z toho se pak dá usuzovat o anatomii planety.
Song a jeho spolupracovníci zkoumali ozvěnu zemětřesení procházející skrz zemské jádro. Metoda, kterou použili, je nová, ačkoli už ji před nimi vyzkoušeli jiní geologové k výzkumu útrob Země v menších hloubkách.
Vědci si myslí, že nově objevené vrstvy vnitřního jádra navzájem odlišuje orientace krystalů železa. Zhruba do poloviny hloubky jádra leží ve směru od severu na jih. Pod touto hranicí jsou uspořádány kolmo, tedy od západu na východ.
Odlišná orientace krystalů asi souvisí s nějakou událostí v historii naší planety. Co přesně to bylo, už se pravděpodobně nedozvíme. Jedno vodítko ale existuje. Je možné, že před přibližně půl miliardou let došlo k přepólování Země. Severní a jižní magnetický půl se navzájem vyměnily. Třeba to mělo s dnešní strukturou vnitřního jádra souvislost.
