Fyzikálním chemikům Akademie věd ČR Martinu Ferusovi a Svatopluku Civišovi se podařilo zopakovat experiment, který nabízí odpověď na otázku, jak mohly před více než čtyřmi miliardami let vzniknout základy života na planetě Zemi. Zprávu o pokusu českých vědců publikoval prestižní Sborník Národní akademie věd USA, a práce se zařadila mezi tři procenta nejcitovanějších vědeckých článků na světě.
"Teoreticky i experimentálně jsme dokázali, že základní stavební kameny ribonukleové kyseliny (RNA) - guanin, adenin, cytosin a uracil - mohly vzniknout díky energii rázové vlny uvolněné při dopadu mimozemských těles, ale i působením elektrického výboje na jednoduché plyny - čpavek a oxid uhelnatý," přiblížil výsledek experimentu Ferus. Takzvané nukleové báze, které při pokusu vznikly, stály podle současných představ vědců u zrodu nejstarších forem života na Zemi.
Čeští vědci svou prací "očistili" amerického vědce Stanleyho Lloyda Millera, který v roce 1953 jako první podal důkaz o možnosti vzniku organických látek z anorganických v prehistorii planety. Proti provedení a výsledkům Millerova experimentu se ale vymezovala celá řada vědců.
Podmínky panující při dopadu asteroidu na Zemi simulovali čeští vědci za pomoci laseru Asterix, který patří Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR v pražském Ládví. Výsledky pokusu následně zpracovali francouzští vědci, jejichž výpočty pomohly odhalit reakční mechanismus, který Millerovi nemohl být znám.
Laboratoř Svatopluka Civiše se chemickou evolucí života na Zemi zabývá už téměř dvacet let. Profesor Civiš patří mezi zakladatele tohoto oboru v Česku.
