Porod je u člověka komplikovanější než u většiny ostatních savců, protože hlava novorozence je nebezpečně veliká. Studie vědců z Curyšské univerzity nyní ukázala, že stejné nebezpečí představoval porod i pro ženy neandertálců.
Infromaci zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Autoři prozkoumali 40 tisíc let staré pozůstatky neandertálského novorozence, nalezené v severokavkazské jeskyni Mezmajskaja. Kostru rekonstruovali ze 141 úlomků a v počítači vytvořili její model. Zjistili, že mozek byl v době porodu stejně velký jako u průměrného lidského novorozence ze stejné doby (400 cm3), ale lebka jako celek byla o něco robustnější.
Model kostry novorozence švýcarští vědci spojili s modelem pánve neandertálské ženy a simulovali pozici dítěte při porodu. Ukázalo se, že porodní cesty byly o něco širší než u dnešních žen, ale hlava dítěte byla také o něco větší. Zdá se tedy, že porod byl u neandertálců podobně komplikovaný jako u moderního člověka. Autoři z toho mimo jiné vyvozují, že už u neandertálců byla nutná asistence dalších lidí u porodu.
"Velikost mozku novorozence kolem 400 cm3 představuje pravděpodobně evoluční limit, kterého dosáhl už společný předek neandertálců a moderních lidí. To by znamenalo, že lidský rod platí za velký mozek vysokou evoluční cenu v podobě problémů při porodu už nějakých 500 tisíc let," říká jeden z autorů, Christoph Zollikofer.
Větší mozek, pomalejší rozmnožování?
Po narození se neandertálcům mozek zvětšoval rychleji než u našich předků. V dospělosti měli mozek větší než my, takže celkový vývoj od narození do dospělosti trval přibližně stejně dlouho. Rychlý vývoj mozku těsně po narození ale znamenal vyšší nároky na výživu malých dětí. A to zase kladlo větší nároky na matku. Autoři studie se proto domnívají, že neandertálské ženy měly děti později než ženy našeho vlastního druhu.
Rychlejší rozmnožování mohlo být jedním z důvodů, proč naši předci přežili, zatímco neandertálci vyhynuli, domnívají se autoři studie. Další antropologové je ale mírní. Takové úvahy jsou podle nich čirými spekulacemi.
Foto: PNAS, M. Ponce de León a C. Zollikofer/University of Zurich
