K lepšímu porozumění psím, ale i lidským nemocem, přispělo rozluštění genetického kódu psa, což bylo oznámeno právě před pěti lety 7. prosince v britském vědeckém časopise Nature. Psi totiž trpí téměř stejnými nemocemi jako člověk, například i rakovinou, onemocněními srdce, či poruchami krevního oběhu. Již před psem vědci kompletně dešifrovali genetický materiál čtyř savců - v roce 2002 myši, rok nato člověka, poté potkana a v létě 2005 šimpanze.
Při luštění psího genomu stála vědcům "modelem" fena boxera jménem Tasha. Tým pod vedením Kerstin Lindbladové-Tohové z bostonského Broad Institutu rozluštil kolem 2,4 miliardy nukleotidů (základní stavební jednotka nukleové kyseliny, DNA) v 39 chromozomech Tashy.
Před boxerem byly rozluštěny tři čtvrtiny genomu pudla, ale výsledky neměly valnou vypovídací hodnotu. Pro genetiky jsou psi zajímaví mimo jiné proto, že žijí ve stejném prostředí jako člověk a trpí stejnými nemocemi.
Lidský genom, tedy souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA, vědci kompletně dešifrovali v dubnu 2003. Tři roky předtím bylo oznámeno, že lidská DNA, jež obsahuje instrukce pro vývoj individua, má tři miliardy znaků.
Rozluštění lidského genomu tak umožnilo revoluční pokrok v bádání o příčinách řady chorob, respektive o náchylnostech člověka k určitým nemocem podle specifických variací jeho DNA. V budoucnu by například mohli mít lékaři k dispozici léky "šité na míru" konkrétnímu pacientovi, takové, které budou odpovídat jeho přesnému genetickému složení
