Antidepresiva polykaná lidmi v celém vyspělém světě jsou splachována do řek, putují krajinou a nakonec ovlivňují chování mořských korýšů. Nezbavují je deprese - nutí je nechat se sežrat.
Alex Ford z univerzity v anglickém Portsmouthu se svou studentkou Yasmin Gulerovou studovali vliv antidepresiv splachovaných s odpadními vodami do moře na chování korýšů žijících poblíž pobřeží. Zjistili, že korýši jsou pod vlivem těchto látek neodolatelně přitahováni světlem. Tráví proto u hladiny až pětkrát více času, než jim velí jejich přirozené instinkty. Stávají se tak snadnou kořistí ryb a vodních ptáků, před nimiž se za normálních okolností ukrývají v hlubších vodách.
Korýši přitom nejsou žádné bezvýznamné breberky, s nimiž si není třeba lámat hlavu. Likvidují organické zbytky klesající ke dnu a jsou důležitou složkou potravy větších organismů. "Jsou klíčovou součástí potravního řetězce. Pokud se vlivem antidepresiv ve vodě jejich chování změní, může to vážně narušit rovnováhu celého ekosystému," říká Alex Ford.
ČTĚTE TAKÉ: Mořské mikroorganismy ovlivňují celou planetu
Hormonální zmatky
Biologové si stále více všímají vlivu lidmi produkovaných biologicky aktivních látek na ekosystémy. Nezpůsobují okamžitou otravu, ale i v malých koncentracích zasahují do vývoje a chování nejrůznějších organismů, protože v jejich tělech působí jako hormony nebo nervové přenašeče.
Výzkum se zaměřuje především na hormony z antikoncepčních pilulek, které mimo jiné mění pohlaví ryb. O dalších látkách unikajících do odpadních vod a následně do řek a moří toho víme mnohem méně.
Výzkum britských vědců, publikovaný v časopise Aquatic Toxicology, je součástí snahy tuto mezeru ve znalostech zaplnit. Je to důležité, protože problémů podobného druhu bude zřejmě přibývat. Spotřeba léků a dalších potenciálně nebezpečných chemikálií neustále roste. V České republice se v roce 2001 prodalo asi 2,6 milionu balení antidepresiv, loni to už bylo 5,1 milionu.
Foto: www.profimedia.cz, University of Portsmouth
