Lepší než přírodní
Biologové sestavili umělý ribozom

Bez maličkého strojku, který sestavuje bílkoviny podle návodu zapsaného v RNA, by živé bytosti namohly fungovat. Vědci teď vyrobili jeho novou verzi.

Umělý ribozom by se dal používat k syntéze molekul, jež přírodní ribozomy nezvládnou sestavit. Mohly by to být medikamenty, případně enzymy, které budou propůjčovat syntetickým organismům budoucnosti v přírodě dosud nevídané schopnosti. V živých buňkách probíhá najednou nesmírné množství chemických reakcí. Řídí je miniaturní strojky, jimž se říká bílkoviny nebo proteiny. Existují například proteiny, které štěpí molekuly cukru a získávají z nich energii. Jiné fungují jako maličké motorky či panty a pohybují svaly.

Jsou složené z menších dílů, označovaných jako aminokyseliny. Návod na sestavení konkrétních proteinů je zapsaný v DNA, což je něco jako pevný disk nebo knihovna buňky. Když je potřeba vyrobit nějakou bílkovinu, buňka kousek DNA přepíše do RNA, s níž se jí snáze manipuluje. K přepisu se pak připojí složitá struktura zvaná ribozom, jež bílkovinu vyrobí.

Ribozom se skládá ze dvou částí, takzvaných podjednotek. Ty se navzájem spojí, teprve když se přilepí k molekule RNA. Jakmile ribozom splní úkol, zase se rozdělí. Skupina vědců v čele s Cédricem Orellem z Illinoiské univerzity vyrobila umělý ribozom, který drží pohromadě celou dobu. Říkají mu Ribo-T.

Kupodivu pracoval a vyráběl bílkoviny. Nefunguje jen ve zkumavce. Když biologové vybavili Ribo-T bakterie, jejichž přírodní ribozomy vyřadili z provozu, mikrobi přežili.

Buněční biologové si až dosud mysleli, že schopnost rozpojit se na dva kusy je nutná podmínka správné funkce ribozomu. Jak vidno, byla to mýlka. Příroda je plná překvapení. Bylo by zajímavé zjistit, jak umělý ribozom pracuje ve srovnání s přírodním, zejména nakolik je při překládání genetického kódu přesný.