Podivuhodná adaptace
Brazilská masožravka loví podzemními listy červy
12.01.2012 17:30 Původní zpráva
Masožravé rostliny rostou zpravidla v oblastech chudých na dusík a lovem hmyzu a dalších drobných organismů si zásoby tohoto prvku doplňují. Vyvinuly si k tomu pasti nejrůznějšího druhu. Nenápadná brazilská rostlinka je však první, u níž biologové zaznamenali schopnost lovit i živočichy žijící v půdě.
Rostlina Philcoxia minensis patří do stejné čeledi jako naše jitrocely. Roste v oblasti brazilského Cerrada, v savaně, v jejíž písčité půdě je dusíku poskrovnu. Některé její listy, protáhlé a pouze milimetr silné, jsou skryty v písku. Elektronový mikroskop na jejich lepkavém povrchu odhalil mikroskopické červovité živočichy patřící mezi hlístice.
Znamená to, že listy fungují jako past a rostlina jejich prostřednictvím červy loví? Nebo je to jen shoda náhod? Tým brazilských, amerických a australských biologů pod vedením rostlinného ekologa Rafaela Oliveiry z univerzity v brazilském Campinas se to rozhodl prověřit. O svých závěrech vědci informují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Experiment zahájili tím, že v laboratoři vykrmili hlístice bakteriemi označenými těžkým izotopem dusíku 15N (v přírodě je mnohem běžnější 14N). Těžký dusík se rychle zabudoval do organických látek v tkáních hlístic. Vědci potom červy vypustili do půdy v blízkosti rostlin Philcoxia minensis.
V jejich listech se brzy začaly objevovat zvýšené koncentrace tohoto izotopu. Znamená to, že rostliny využily organický materiál z těl hlístic. Během dvou dnů se do listů "přestěhovalo" 15 % použitého těžkého dusíku.
Další biochemické testy potvrdily, že rostliny obsahují podobné enzymy jako jiné masožravky, což vědce dále utvrdilo v přesvědčení, že hlístice dovedou zpracovat přímo a nemusejí se spoléhat na půdní bakterie, které by jim je "natrávily".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.