Český přírodovědec Václav Gvoždík chce prokázat, že v Kongu žije doposud neuznávaný živočišný druh - krokodýl konžský. Zvíře bylo v odborných publikacích pojmenováno sice již před téměř sto lety, od té doby ho ale nikdo blíže nezdokumentoval, a proto upadlo v zapomnění. Odborníci ho v současnosti zařazují k podobnému druhu krokodýlu čelnatému. Gvoždík na expedici vyjede díky Nadačnímu fondu Neuron, jehož porotu svým projektem zaujal. Na výpravu dostane od fondu čtvrt milionu korun.
Do Konga jezdí Gvoždík již několik let. Při jedné ze svých cest, kdy zkoumal obojživelníky, náhodou odhalil lokalitu v pralese, kde viděl čerstvě zabitého krokodýla od domorodců i dalšího, kterého sám pozoroval a který nevypadal jako ostatní známé druhy. "V tu chvíli jsem to však považoval za nějakou variabilitu a neměl to ještě dobře nastudované. Zvířata jsem si ale nafotil a vzal si vzorky tkání na případnou pozdější genetickou analýzu," uvedl.
Když se vrátil do Česka, porovnal si fotografie a s údivem zjistil, že jsou zvířata už na první pohled výrazně odlišná. Krokodýl konžský byl sice formálně popsán před sto lety, ale tím, že se v Kongu výzkum pořádně v posledních desetiletích neprováděl, se na krokodýla zapomnělo. Krokodýl konžský patří mezi nejmenší krokodýly s délkou obvykle jen něco přes jeden metr. Není vyloženě nebezpečný, ačkoliv je jeho tlama plná ostrých zubů.
"Druh byl původně známý jen z pár exemplářů, což byl hlavní důvod, proč byl posléze označen za neplatný. Dnes je tak mylně zařazován ke krokodýlu čelnatému," řekl.
V terénu se tak Gvoždíkovi podařilo zjistit nejen existenci dvou odlišných krokodýlů ale i fakt, že mohou žít společně. Také to může být dalším biologickým důkazem, že jde o odlišné druhy. Několik vědců na světě si je podle Gvoždíka již existencí unikátního přehlíženého druhu jisto, potřebují ale přesvědčit i mezinárodní vědeckou a ochranářskou obec.
Gvoždík se rovněž věnuje genetickému výzkumu. Chce proto v Kongu nasbírat genetické vzorky obou krokodýlů a zjistit, jaký mají k sobě evoluční vztah. Na výpravu vyrazí se svým studentem z vysoké školy. V terénu bude spolupracovat i s místním odborníkem, musí si pronajmout také terénní auto, řidiče a další pomocníky. "Když se to všechno sečte, tak náklady na expedici a 250tisícová odměna od Neuronu jsou dostatečné," poznamenal.
Vědec připouští, že výpravy v pralese mohou být nebezpečné hlavně kvůli divokým zvířatům. Také Kongo má stále pověst nebezpečné země, podle Gvoždíka je ale v poslední době stabilizované. "Dnes je Republika Kongo poměrně bezpečná, ačkoliv není tak pohodlná a jednoduchá na cestování jako okolní africké země, protože infrastruktura stále chybí," dodal.