Poslední společný předek člověka a šimpanze, našeho nejbližšího žijícího příbuzného, prý žil před osmi miliony lety, tedy o tři miliony let dříve, než se antropologové a evoluční biologové dosud domnívali. Naznačuje to nový statistický model vypracovaný odborníky z Fieldova přírodovědného muzea v Chicagu.
Člověk patří do stejné vývojové skupiny jako lidoopi. Většina evolučních biologů se dnes shoduje v názoru, že naším nejbližším příbuzným, jakýmsi nepříliš vzdáleným bratrancem, je šimpanz a jemu blízký bonobo. O něco dříve se od linie vedoucí k lidem a šimpanzům oddělila gorila, ještě staršího společného předka máme s orangutany a dále s gibony.
Genetická analýza umožňuje spolehlivě rekonstruovat vývojový strom organismů, nenabízí však žádné absolutní časové měřítko, jen nepříliš spolehlivý odhad založený na rychlosti, s jakou se v genomu hromadí rozdíly. (Metodě se přezdívá „molekulární hodiny".) Jediný spolehlivý údaj o časovém zařazení událostí nabízejí fosilie. Přesněji nabízely by, kdyby jich bylo dostatek. Ale u událostí starých řadu milionů let se vědci musí spolehnout jen na několik nálezů.
Dosavadní odhady hovořily o tom, že vývojové větve vedoucí k dnešním lidem a šimpanzům se rozešly někdy před pěti až šesti miliony lety. Tým matematiků, antropologů a molekulárních biologů nyní spojil všechny dostupné informace z genetických analýz a fosilních nálezů a v časopise Systematic Biology publikoval nový odhad. Podle něj žil poslední společný předek člověka a šimpanze před osmi miliony lety.
Stejný tým už v roce 2002 publikoval v Nature svůj odhad, že poslední společný předek všech primátů (lidoopů, opic a poloopic) žil asi před 85 miliony lety, tedy 20 milionů let před vyhynutím dinosaurů.
