Jak má postupovat vědec, který se zabývá odtažitým problémem struktury aminokyselin, aby si ho média všimla? Stačí spojit svůj výzkum s něčím atraktivním. Třeba s vizí inteligentních dinosaurů obývajících cizí planety. Jenomže nic se nesmí přehánět.
Novináři sledující dění ve vědě nemohli přehlédnout tiskovou zprávu Americké chemické společnosti, jejíž titulek se ptal: "Mohli by jiným planetám vládnout vyspělí dinosauři?" Zpráva začíná fantasticky: "Nový výzkum podporuje možnost, že se na jiných planetách ve vesmíru mohly vyvinout vyspělé verze Tyrannosaura rex a dalších dinosaurů - nestvůrná stvoření s lidskou inteligencí a schopnostmi.
Dalo by se čekat, že bude následovat nějaká spekulativní úvaha na téma evoluce inteligentního života. Ale nic takového. Zpráva dělá reklamu odbornému textu, který v časopise Journal of the American Chemical Society publikoval jedenasedmdesátiletý Ronald Breslow, respektovaný chemik z newyorské Columbia University. Originální práce má titulek, který už tak sexy nezní - Důkaz pravděpodobného původu homochirality aminokyselin, cukrů a nukleosidů na prebiotické Zemi.
Breslow se v něm zabývá dávnou záhadou, proč pozemské organismy využívají výlučně L-aminokyseliny a proč dávají přednost D-cukrům. Tyto organické látky se totiž vyskytují ve dvou zrcadlových formách. Přestože mají stejný chemický vzorec, uspořádání atomů má levou a pravou variantu - podobně jako pořadí prstů od sebe odlišuje levou a pravou ruku.
Proč organismy preferují jen jednu z variant? Jedna z hypotéz říká, že pro L-aminokyseliny se první organismy rozhodly náhodně a tuto primární volbu od té doby jejich předci dědí, protože biochemický aparát nastavený na jednu formu si nedokáže poradit s formou opačnou.
Konkurenční hypotéza vychází z možnosti, že první aminokyseliny na Zemi doputovaly "na palubě" asteroidů. To není nijak fantastická myšlenka. Víme, že jednoduché organické látky ve vesmíru i bez přispění života vznikají velmi snadno. V takovém případě by polarizované světlo ve volném kosmickém prostoru mohlo jednu z forem zničit, takže na Zemi dopadla jen ta druhá a první organismy tak neměly na výběr. Právě tuto hypotézu Breslow svým článkem podporuje.
A jak to souvisí s dinosaury?
Chemicko-fyzikální článek dinosaury zmiňuje až v podivném posledním odstavci, kde se Breslow zřejmě pokusil vtipkovat: "Z této práce plyne, že jinde ve vesmíru mohou existovat životní formy založené na D-aminokyselinách a L-cukrech. (…) Takové formy života by mohly mít podobu vyspělých dinosaurů, pokud tam savci neměli to štěstí, že dinosauři vyhynuli po srážce s asteroidem, jako se to stalo na Zemi. Setkání s nimi by pro nás nemuselo dopadnout dobře."
Této zmínky se chytil autor tiskové zprávy a povýšil ji na hlavní sdělení celého textu. Některá média informaci v této podobě přejala a Breslow nyní svého pokusu o odlehčení tématu zřejmě lituje. Stal se totiž terčem vtípků na nesčetných vědeckých blozích a tisková zpráva má naději na zisk titulu "Nejhloupější zpráva roku 2012".
Zmínka o dinosaurech byla zcela nemístná, protože prostorové uspořádání aminokyselin s nimi nijak nesouvisí. Ale byla i biologicky chybná, protože vyvolává představu, že evoluce sleduje nějaký předem daný plán, který na Zemi zhatil pouze deus ex machina - asteroid, který odkázal dinosaury do učebnic paleontologie. A že jinde ve vesmíru evoluce sleduje
stejnou cestu.
Ale evoluce nic neplánuje, její směřování není předem dáno a ovlivňuje ji bezpočet nepředvídatelných událostí. Kdybychom se vrátili o čtyři miliardy let zpět a dali evoluci volný průběh, jistě by se vyvinuly jiné organismy a příběh pozemského života by vypadal úplně jinak. Jinde ve vesmíru dost možná existují roztodivné formy života, ale zcela jistě nekopírují pozemskou evoluci. Breslow si zkrátka udělal ostudu a vypustil do světa naprostý nesmysl.
