Významnou konkurenci pro první hominidy v Eurasii znamenala před půldruhým milionem let obrovská hyena, jejíž pozůstatky objevili paleontologové v jižním Španělsku. Prehistorické hyeny vážící 110 kilogramů však byly nebezpečné i pro takové šelmy, jako byl šavlozubý tygr.
Badatelé pracující na vykopávkách v Orce v oblasti jihošpanělské Granady našli doposud přes sedmnáct tisíc fosilií, včetně mohutné hyení čelisti. Vyhynulá hyena Pachycrocuta brevirostris měla zhruba dvojnásobnou velikost oproti například dnešní hyeně skvrnité. Na rozdíl od ní ale nikdy nelovila, živila se výhradně mršinami a často zřejmě připravila o kořist i předky člověka.
Při důkladném výzkumu hyeních čelistí španělští paleontologové došli k závěru, že jejich skus byl tak mohutný, že bez problémů rozdrtily kosti, aby se dostaly k morku, případně i k mozku oběti. Šelma měla silné, ale poměrně krátké nohy. Právě to napovídá, že nelovila, protože nemohla běhat příliš rychle, soudí paleontolog Bienvenido Martínez, který o objevu s kolegy informoval v časopise Quaternary International.
Naleziště ve Venta Micena evidentně sloužilo pravěkým hyenám jako brloh - našlo se tam ohromné množství velkých kostí býložravých savců, které si tam přinášely jako potravu. Velké hyeny obývaly Eurasii ve stejnou dobu jako primitivní hominidé, dokud před 900 tisíci let nevyhynuly.
