Rekordních devatenáct vědců se zúčastní výpravy na antarktickou stanici Masarykovy univerzity. Nebývale vysoké bude také zastoupení žen - pojede jich devět. Řekla to Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity. Výzkum se zaměří třeba na rozsivky, lišejníky, houby anebo divoké ledovcové řeky.
"Složení výpravy odráží situaci, kdy mezi studenty i mladými vědci začínají převládat ženy," konstatoval vedoucí antarktického projektu Daniel Nývlt. Kromě dvou tureckých geoložek působí všichni účastníci a účastnice připravované výpravy na českých univerzitách.
Základna Johanna Gregora Mendela se nachází na Ostrově Jamese Rosse. Výprava se na stanici dopraví chilským vojenským ledoborcem z přístavu Punta Arenas. Vědci budou na místě od poloviny ledna téměř do konce března pokračovat ve výzkumech z předchozích let, zaměří se však i na nová prostředí a organismy.
Tématem rostlinné fyzioložky Michaely Marečkové jsou lišejníky. "Když se řekne Antarktida, každý si vybaví tučňáky a zimu. Na fotosyntetizující organismy se zapomíná, přestože musí také přežít na neuvěřitelně drsném kontinentu, včetně dlouhého období tmy," uvedla Marečková.
Mikrobioložka Monika Laichmanová zase chce získat nové poznatky ze světa mikroskopických hub. Oborem Barbory Chattové je algologie, tedy biologie sinic a řas. Na Antarktidě se bude konkrétně věnovat jednobuněčným rozsivkám, chce také dokončit už probíhající výzkum "postmortální kolonizace" tuleních mumií.
"Nikdy by mě ani v těch nejdivočejších snech nenapadlo, že moje práce bude jednou zahrnovat chození po antarktickém ledě, kdy v jedné ruce budu držet GPS a v druhé skalpel na oškrabování mrtvých tuleňů," popsala Chattová.
Ledovcovými řekami se bude brodit Lenka Ondráčková. "Budu zkoumat, odkud se bere materiál, který řeka unáší, co za horniny tvoří povodí řek a také to, jak se tento nesený materiál mění v průběhu celého toku," uvedla Ondráčková.
