Nález dosud nejstaršího dřeva napovídá, že toto rostlinné pletivo původně nesloužilo jako pevný stavební materiál umožňující vysoký vzrůst. Vzniklo coby dopravní prostředek pro transport vody z kořenů k listům.
Svědčí o tom nález fosilizované rostliny staré 407 milionů let, o němž informuje belgicko-francouzský tým paleontologů v on-line verzi časopisu Science. Na příčném řezu jejím stonkem je vidět struktura buněk typická pro dřevo. Dosud nejstarší doložené dřevo je o deset milionů let mladší.
Rostlina měla stonek dlouhý pouhých dvanáct centimetrů a v té době ještě na Zemi nerostly žádné stromy. Ostatně první rostliny pronikly na souš pouhých asi 25 milionů let předtím. Tato skutečnost podporuje hypotézu, že dřevo vzniklo jako spolehlivé "potrubí" pro dopravu vody rostlinou. Jeho dlouhé duté buňky totiž mohou být i několik centimetrů dlouhé. V té době v zemské atmosféře klesala koncentrace oxidu uhličitého, což s sebou neslo nižší efektivitu využívání vody. Rostliny jí proto potřebovaly více a evoluce se o to postarala "vynálezem" dřeva.
Vyšší vzrůst je zřejmě až druhotným jevem, který nové pevné pletivo umožnilo. Rostlinám netrvalo dlouho, než ho plně využily. O několik milionů let později se už na souši tyčily stromovité rostliny do výšky několika metrů.
