Amatérští pozorovatelé pomohli objasnit podrobnosti migračních tras malých opeřenců. Posílali své záznamy o spatřených ptácích na specializovaný webový portál, a pomohli tak vědcům opravit informace získané studiem hus nebo kachen.
Skupina výzkumníků vedená Frankem La Sortem z Cornellovy univerzity vyhodnotila tisíce jednotlivých pozorování od amerických ornitologických nadšenců, kteří zveřejňovali svoje záznamy na webu ebird.org. Vědci se zajímali o devadesát tři vesměs menších ptačích druhů. A získané poznatky je překvapily.
Ornitologové většinou spoléhají na údaje získané kroužkováním, při němž je možno zjistit, kudy se ubíral konkrétní označený jedinec. Pouhé pozorování jednotlivých druhů takový komfort nenabízí, velké množství záznamů společně s moderními statistickými metodami ale nevýhody trumflo. Badatelé v časopise Journal of Biogeography tvrdí, že se drobní opeřenci stěhují jinudy než velké druhy.
"Většina toho, co jsme dřív věděli o migračních trasách, pochází od kachen a hus," prohlásil La Sorte. "Jenže suchozemští ptáci jsou daleko menší a nejsou závislí na stejném druhu prostředí. Nelétají po přímých migračních trasách."
Studie rozdělila africké ptáky podle drah stěhování do tří skupin: západní s jednatřiceti druhy; středovou se sedmnácti; a východní s pětačtyřiceti. Oproti předpokladům vyšlo najevo, že velká část ptáků se ubírá jinou cestou, když na podzim odlétá, a když se na jaře vrací. Týkalo se to nejvíc východní skupiny.
Menší opeřenci často během migrace opisovali nad mapou Ameriky velké elipsy. Vědci si myslí, že využívají převládajícího směru větru. Když porovnali záznamy amatérských pozorovatelů s meteorologickými záznamy, vyšlo najevo, že se ptáci snaží mít vítr v zádech, nebo aspoň letí tudy, kde fouká slabší protivítr.
