Ekologové chtějí zařadit pět lokalit do divoké přírody

Pět lokalit v České republice má potenciál k tomu, aby se v nich mohla nerušeně rozvíjet divoká příroda bez zásahů člověka. Jde o Makytu v Javorníkách, Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví, Jezeří v Krušných horách, Salaš v Chřibech a okolí pramene Odry na Libavě. Všechna jsou a mají být i nadále veřejně přístupná. Autoři studie, kterou zadalo ekologické Hnutí Duha, je představili na tiskové konferenci. Vybrali je z 25 vytipovaných lokalit České republiky. Většina je již součástí chráněných oblastí.

Z výběru autoři vyškrtli všechny čtyři národní parky, kde se podle nich již v prvních a druhých zónách divočina rozvíjí. "Studie byla zaměřena na ty části území republiky, kde tomu tak doposud není a kde může probíhat diskuse, zda je lepší je využívat hospodářsky, nebo pro ochranu přirozených procesů," řekl zpracovatel studie, přírodovědec Michael Hošek.

Problémy by podle něj mohla mít přírodní lokalita u zámku Jezeří, pod nímž se těží hnědé uhlí a vedou neustálé spory o limity těžby. U Litovelského Pomoraví se zase tlačí na rozšiřování zemědělské plochy a chráněnou lokalitu ohrožují splachy z hnojiv. Ekologové ale tvrdí, že území vybírali tak, aby byla co nejméně konfliktní.

Hlavním cílem studie je odstartovat diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy a ekologickými organizacemi. Měla by sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně rozvíjet. "Ne všechny lokality jsou ve volné krajině a jsou typicky hospodářské lesy, jsou zde území třeba v chráněných krajinných oblastech, jako je Litovelské Pomoraví nebo v Beskydech Makyta, které už mají potenciál daný tím, že je to rezervace," uvedl Hošek.

Hnutí Duha upozorňuje, že zatímco zastavěná plocha v Česku zaujímá téměř 11 procent území, divoká příroda 0,3 procenta. Proto prosazují, aby se území pro ni do budoucna zdesetinásobilo. Studie podle autorů nemá souvislost s novelou zákona o ochraně přírody, která je nyní ve sněmovně. Ta mění pravidla pro národní parky.

"U tohoto výběru území bych nemluvil o tom, že budou chráněny nějakou legislativou. Jejich výhodou může být, že když se dobře projednají s vlastníky nebo s místními představiteli, tak se budou chránit dobrovolně, protože to je většinou nejsilnější nástroj. A to byl i náš cíl," řekl Hošek.

Podle vedoucí programu Krajina v Hnutí Duha Elišky Vozníkové jde zejména o lesy, které jsou pro české zeměpisné šířky typické. "A protože současné národní parky nechrání reprezentativní vzorek lesů, nabízíme k debatě odbornou analýzu, kde by v Česku mohla vzniknout nová místa divočiny, tedy pralesů ovládaných samovolnými procesy," dodala.