Plesiosauři, draví mořští plazi z éry dinosaurů, nebyli uzpůsobeni k pohybu na souši, kam by vylézali naklást vajíčka. Absence důkazů o jejich živorodosti proto představovala pro paleontology záhadu. Ta je nyní vyřešena zásluhou 4,7 metru dlouhé fosilie samice druhu Polycotylus latippinus, která ve svých útrobách ukrývá vyvíjející se mládě.
O fosilii staré 78 milionů let informují paleontologové z Marshallovy univerzity v Huntingtonu a z Přírodovědného muzea v Los Angeles v aktuálním vydání časopisu Science.
Z embrya se dochovala žebra, dvacet obratlů a kosti končetin. Mohlo být velké až 1,5 metru a zjevně bylo v matčině děloze samo.
Paleontologové z toho usuzují, že plesiosauři se zřejmě o svá mláďata starali i po narození a žili ve větších skupinách, protože takové chování je u dnešních zvířat rodících osamocená velká mláďata běžné. Plesiosauři tak svým životním stylem připomínali spíše dnešní delfíny než plazy.
