Životní prostředí
Genetická databanka má obsáhnout rozmanitost české přírody

Na půdě Akademie věd vznikl návrh na vytvoření genetické databanky volně žijících organismů České republiky. Podle Jana Zimy z Ústavu biologie obratlovců by šlo o propojení databází všech institucí vlastnících nějaké sbírky.

V minimální verzi nepočítá návrh například se stavbou nového centra, ale navrhuje pouze funkční propojení databází tak, aby bylo možné spolehlivě vyměňovat vzorky.

V Česku žije přes sto tisíc druhů, ne všechny zatím byly poznány. Část jich přitom mizí, jiné naopak přibývají a pro českou přírodu znamenají riziko. Vědci tak nyní například zkoumají rostlinu ambrozii, která se zřejmě rozšíří z jihu do střední Evropy a vyvolává alergie. Hledají také například cestu, jak ochránit kukuřici před broučkem, který se do Evropy dostal z Ameriky v době působení americké armády v Srbsku. Nyní tento brouček už stabilně žije na jižní Moravě a zřejmě se rozšíří po celém území státu.

Exministr životního prostředí a ředitel ochrany přírody Evropské komise Ladislav Miko nepochybuje o tom, že všechny problémy jsou technologicky řešitelné. "Je to ale energeticky náročné. Jsme schopni udělat cokoli, ale proč, když to za nás může udělat příroda," zdůraznil na tiskové konferenci význam zachování přírodní rozmanitosti. Není to podle něj jen ochrana pandy nebo jiných ohrožených druhů, ale snaha o zachování základních služeb přírody, jako jsou déšť nebo půda.