Motýli podvodníci
Housenka platí mravencům za ochranu. Když vyroste, okrade je

Dáváte si pozor, s kým se přátelíte? Někteří kamarádi s vámi drží jen naoko a při první příležitosti vám vrazí dýku do zad. Naštěstí v tom nejste sami. Stejné problémy jako vy mají i mravenci.

Na první pohled to vypadá jako idyla. Mravenci se starají o housenky. Chrání je před nepřáteli, ačkoliv by je mohli zabít a sežrat, kdyby chtěli. Housenky se jim za to odměňují sladkou šťávou. Housenky patří motýlovi Adelotypa annulifera. Je z čeledi pestrobarvcovitých. Motýli z této skupiny uzavírají spojenectví s mravenci velice často. Obvyklý partner pestrobarvce A. annulifera je mravenec Ectatomma tuberculatum. Podle biologů Phillipa Torrese z Riceovy univerzity v texaském Houstonu a Aarona Pomerantze z Floridské univerzity motýli mravence podvádějí.

Dokud je A. annulifera housenkou, chová se vzorně a platí svým ochráncům za jejich služby. Když dospěje a změní se v motýla, začne je okrádat. Vědci studovali oba živočichy v peruánské národní rezervaci Tambopata (viz mapu). Mravenci žijí na rostlinách bambusu. Bambus si je rovněž najímá jako ochranku.

Pachové maskování

Podobně jako housenky jim za jejich ochranu dává sladkou šťávu. Má k tomu speciální orgány, jimž se říká nektaria (nebo také medníky), z nichž mravenci pijí. Vědci si ale všimli, že se k nim někdy přidávají i motýli A. annulifera. Tráví u nektarií dlouhé hodiny. Občas dokonce mravencům překážejí nebo se od nich nechávají krmit. Nic jim za to ale nedávají (a samozřejmě nepomáhají ani bambusu). Každý jiný živočich, který by se k nektariu byť jen přiblížil, by musel čelit mravenčímu útoku.

Torres a Pomerantz si myslí, že motýli zneužívají naivitu svých bývalých obchodních partnerů. Voní stejně jako housenky, o které se mravenci starali. Pro mravence je důležitější, jak voníte, než jak vypadáte. Přátele od nepřátel rozpoznávají čichem.

Ever seen an ant crawl out onto the wing of a butterfly before? Neither had we. https://t.co/cgy9cDbWkN pic.twitter.com/3ADT80CoNs

- Phil Torres (@phil_torres) June 14, 2016

Dokud dospělý motýl voní stejně jako housenka, mravenci nepoznají, že je okrádá. Vědci si dokonce všimli, že mravenci občas klepají na zadečky motýlů stejným způsobem jako na těla housenek, když po nich chtějí sladkou šťávu. Od dospělých motýlů nic nedostanou, jenže to jim nedochází.

Motýl A. annulifera má navíc na křídlech vzor, který připomíná zbarvení mravenců. Je to nejspíš ochrana před ptáky a dalšími nepřáteli. Mravenci totiž většinou nejsou moc chutní, často mají žihadla a dokážou se urputně bránit. Většina predátorů si proto rozmyslí, než je zkusí zbaštit.

Lstiví modrásci

Mravenci jsou jedna z dominantních forem života na zeměkouli. V jednom okamžiku jich na povrchu naší planety žije deset tisíc bilionů. Hmotností se vyrovnají celému lidstvu. Není proto divu, že se najde spousta parazitů, kteří je využívají. Není to těžké. Mravenci spolu komunikují pomocí chemických signálů.

Stačí je napodobit, a máte vyhráno. Vedle pestrobarvcovitých motýlů zneužívají pohostinství mravenců známější modráskové. Jeden z nich je třeba vzácný modrásek hořcový.

Dá se potkat i v Česku. Jeho housenky žijí zpočátku v květech hořce hořepníku nebo hořce křížatého. Uvnitř květu se několikrát svlečou. Pak vylezou, spadnou na zem a pomocí chemických signálů přilákají mravence rodu Myrmica.

Nechají se od nich odnést do hnízda a krmit, dokud se nezakuklí a nezmění v dospělé motýly. Na mravencích jsou závislé asi tři čtvrtiny modrásků. Zdaleka ne všichni jsou ale paraziti. Mnoho druhů s nimi uzavírá oboustranně výhodné vztahy.

Hra o trůny

V hnízdech mravenců žijí i paraziti z dalších skupin. Například brouk drabčík mravenčí. Jeho larvy dokážou přimět mravence, aby o ně pečovali a krmili je. Když dospějí, požírají dokonce larvy svých hostitelů. Mnoho mravenčích parazitů jsou jiní mravenci. Většina jich je cizopasníky jen část svého životního cyklu. Jejich mladé samičky vnikají do hnízd cizích mravenců, zabíjejí královny a zaujímají jejich místo.

Oklamou dělnice a přinutí je, aby je adoptovali a starali se o jejich potomstvo. Parazitů v hnízdě přibývá, zatímco jeho původní obyvatelé vymírají. Nakonec cizopasníci hnízdo ovládnou. Tímto způsobem občas zakládá kolonie mnoho našich běžných mravenců, mezi nimi i obyčejný mravenec lesní.

Jiní mravenci jsou parazitickému stylu života přizpůsobení víc. Extrémní případ je druh Teleutomyrmex schneideri. Jeho královny tráví svůj život přichycené na zádech královen svého hostitele, mravence drnového. Neumějí se samy najíst, přijímají jen tekutou stravu, kterou je krmí dělnice hostitele.