Po neandertálcích se vědcům podařilo izolovat DNA dalšího druhu, který obýval Evropu ještě před příchodem Homo sapiens a vyhynul zřejmě až jeho přičiněním. Geny hyeny jeskynní odborníci neobjevili v kostech, ale ve fosilním trusu.
Hyena jeskynní obývala Evropu a Asii asi milion let, vyhynula někdy před deseti až dvaceti tisíci lety. Byla o čtvrtinu větší než největší z dnešních hyen a měla i mnohem silnější stisk čelistí. Genetická analýza přesto odhalila, že nešlo o samostatný druh.
Vědci z Biologického a technologického centra (iBiTec-S) ve francouzském Saclay odebrali vzorky z devíti fosilizovaných exkrementů (takzvaných koprolitů) nalezených v jeskyni ve francouzských Pyrenejích. Do exkrementů se běžně dostávají i buňky ze střevní výstelky. Vědci proto doufali, že by v koprolitech mohli objevit hyení geny, byť značně poškozené.
Nakonec se to podařilo u dvou vzorků. Úseky DNA byly tak dlouhé, že je bylo možno při analýze použít a srovnat je s analogickými sekvencemi v genomu dnešních hyen.
Výsledky ukázaly, že hyena jeskynní je geneticky bližší hyeně skvrnité než další dnes žijící druh, hyena žíhaná. Rozdíly jsou dokonce tak malé, že pravěkou hyenu vědci zařadili jako samostatný poddruh hyeny skvrnité a potvrdili tak to, co si paleontologové mysleli už na základě anatomického srovnání koster pravěkých a dnešních hyen.
Koprolity obsahovaly i DNA kořisti, kterou hyena lovila. Ukázalo se, že patří jelenovi, což je v souladu s předchozími zjištěními paleontologů, kteří na jeleních kostech často nacházejí otisky hyeních zubů.
Francouzští vědci o svých zjištěních informují v časopise Proceedings of the Royal Society B.
