Nahradit pokusy na zvířatech jinými alternativními přístupy a využívat zejména buněčné či tkáňové rekonstruované orgány z buněk lidského původu je součástí nové strategie, o níž v těchto dnech v Praze jedná přes tisíc odborníků z celého světa. Jejím cílem je také omezit počty pokusů na zvířatech a tím i jejich strádání. Světový kongres o alternativách k pokusům na zvířatech a používání zvířat v biologickém výzkumu se pořádá v české metropoli poprvé v jeho historii. Potrvá do čtvrtka.
Základní myšlenkou pro celý kongres je princip takzvaných 3R (Reduction, Refinement a Replacement). Jeho odborníci usilují o to, aby se zredukoval nezbytný počet zvířat, které jsou v určitých oblastech nutné, pro potvrzení účinku například chemických látek nebo léčiv. "Pokud už musíme provádět takový pokus, provedeme ho, aby se co nejvíce snížil stres. Cílem je nahradit pokusy na zvířatech jinými přístupy," řekla dnes na tiskové konferenci Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu.
Přesto se stále používají zvířata pro pokusy v základním výzkumu. Podle Miroslava Červinky z Univerzity Karlovy jde o komplikovanou otázku a omezení zvířat je zde diskutabilní. K výukovým účelům se podle něj využívají už jen ze dvou procent. Mohu garantovat, že na lékařských fakultách, kde se dřív dělala praktika s pokusy na laboratorních potkanech, žabách nebo králících, to prakticky vymizelo, uvedl.
V ČR končí v laboratořích k různým experimentům podle údajů ministerstva zemědělství každým rokem více než 200 tisíc zvířat. Nejčastěji jde o myši, morčata, potkany i králíky. Spotřeba zvířat v ČR pro různé pokusy od roku 1995 neklesla pod 200 tisíc, od roku 2003 sledovaly statistiky i kroužkované ptáky, kteří počty každoročně zvyšují o desetitisíce.
Některé alternativní metody se již před čtyřmi lety staly součástí evropských předpisů. Jako pozitivní hodnotí odborníci v oblasti kosmetických přípravků a jejich ingrediencí zákaz všech pokusů na zvířatech. "Tuto myšlenku se Evropská komise snaží rozšířit i do ostatních částí světa," uvedl Horst Spielmann z berlínského úřadu pro životní podmínky zvířat, kde se problematikou zabývají už od 90. let.
Směrnice začala v Česku platit loni. Je součástí zákona na ochranu zvířat proti týrání jako jeden z prvních států. ČR má jediné toxikologické centrum u SZÚ ve střední a východní Evropě.
Podle prezidenta ACT Hermana Koëtera je sice alternativa výrazem, který "něco dobré" snižuje, ale v případech pokusů na zvířatech šlo o metody volby. Červinka také poznamenal, že zejména v Asii se stále nechápe, proč by se zvířata měla proti pokusům chránit. "Přístup bude různý, nedá se s tím nic dělat," míní. Jírová si ale myslí, že časem na to budou muset státy na celém světě přistoupit proto, aby měly přístup na evropský trh, například v kosmetice.
Zvířata se používají nejen na výzkum, diagnostiku nemocí a testování léků, ale také k testování škodlivých látek a školní výuce. Celosvětově se podle ochránců zvířat k pokusům využívá zhruba 115 milionů zvířat.
