Jsme primitivnější než žraloci? Nejspíš to tak bude

Vědci našli pozoruhodnou novou pravěkou rybu. Zamíchá představami o rodokmenu obratlovců - evoluční větve, do které patříme i my, lidé. Navzdory zakořeněné představě to teď vypadá, že se paryby, zvířata s chrupavčitou kostrou, vyvinuly z kostnatých předků.

Nově objevená ryba je stará přibližně 419 milionů let. Žila tedy v období siluru a mohla se potkat třeba s trilobity, kteří tenkrát vládli světovým oceánům. Její kosti vykopali paleontologové poblíž nádrže Siao-siang v prefektuře Čchü-ťing v jihozápadní Číně. Pojmenovali ji Entelognathus primordialis. Druhové jméno je složenina řeckého výrazu enteles, což znamená celý nebo kompletní a gnathos, což značí čelist. Latinský výraz primordium v druhovém jméně znamená počátek, prvopočátek nebo něco podobného.

Česky by se tedy nový rybovitý obratlovec dal nazvat třeba "celočelisťnákem prapůvodním." Zkamenělina je dlouhá okolo jedenácti centimetrů. Délku celé ryby odhadují paleontologové na dvacet čísel. Její podrobný popis, včetně návrhů na překreslení našeho vlastního rodokmenu, které z jejího objevu plynou, zveřejnili v aktuálním čísle časopisu Nature. První autor článku, na němž spolupracovalo jedenáct vědců, se jmenuje Min Zhu.

Zubaté dějny

Obratlovci, zvířata s páteří, se stejně jako téměř všechny hlavní skupiny živočichů objevili na Zemi před zhruba 525 miliony let. Bylo to během tajemstvím zahaleného období, označovaného jako kambrická exploze. V současnosti je jich žije něco okolo čtyřiašedesáti tisíc druhů. Kromě několika málo starobylých větví, jako jsou třeba mihule nebo sliznatky, disponuje většina z nich čelistí. Dnešní čelistnatí obratlovci mají dvě hlavní evoluční větve - paryby a kostnaté ryby. Do druhé z nich spadáme i my.

Kostnaté ryby mají složitou kostru lebky. Paryby lebku naopak postrádají. Proto byly tradičně považovány za původnější. Abychom zjistili, jak s naším rodokmenem zamíchá nově objevený Entelognathus, je ovšem potřeba zmínit dvě velké skupiny, které už v současnosti vymřely.

První z nich se česky říká trnoploutví. Je to skupina zvířat, která žila do doby zhruba 250 milionů let před dneškem. Vypadali jako směs žraloka a kostnaté ryby, což by mohlo znamenat, že nějak podobně mohli vypadat i naši předkové, kteří se vyvinuli ze žralokovité podoby.

Kdo byl první?

Druhá zmíněná skupina jsou pancířnatci. Vymřeli na konci období devonu před 360 miliony let. Měli lebky, ovšem s jednoduchými zobákovitými čelistmi. Proto si vědci mysleli, že nejsou příbuzní ani parybám ani kostnatým rybám. Entelognathus se pancířnatcům podobá. Kostra jeho lebky ho ale řadí blízko ke kostnatým rybám. Podle komentáře dalších dvou biologů Matta Friedmana z Oxfordu a Martina Brazeaua z londýnské Imperial College jsou po objevu Entelognatha jisté dvě věci.

Nová podivná ryba nespadá ani do jedné z dnešních dvou hlavních skupin - kostnatých ryb a paryb. Zároveň disponuje složitou kostrou lebky, která je vlastní kostnatým rybám a byla až doteď považována za jejich evoluční novinku. Teď to ale vypadá, že existovala ještě dřív, než se kostnaté oddělily od paryb.

Skupinu trnoploutvých, donedávna považovanou za blízkou kostnatým rybám, přesunuje objev Entelognatha do blízkosti žraloků a paryb. Místo aby představovali přechod od paryb ke kostnatým rybám, představují teď přechod od kostnatých ryb k parybám. Předek obou zmíněných skupin mohl být podobnější kostnatým rybám. My sami jsme proto v jistém smyslu primitivnější než žraloci.