Holky jsou lepší
Krávy dávají víc mléka dcerám než synům
08.03.2014 11:11 Původní zpráva
Jsou lepší kluci, nebo holky? O koho se mají rodiče víc starat? Většina lidí by asi odpověděla, že o obě pohlaví stejně. Evoluční logika jim ale nedává za pravdu.
Světová produkce mléka dosahuje kolem 600 miliónů tun ročně. Farmáři chovají plemena vyšlechtěná tak, aby ho produkovala co nejvíce s co nejmenšími náklady. Produkci přitom ovlivňuje spousta detailů výživy a životních podmínek dojnic. Chovatelé si proto vedou pečlivé záznamy a opírají se o ně, když se snaží vymyslet, jak zvýšit vlastní zisk. Skupina výzkumníků vedená Katie Hindeovou z Harvardovy univerzity teď farmářská čísla vytěžila a dospěla k překvapivým závěrům.
Vědci použili záznamy o dojení téměř 1,5 milionu amerických krav k otestování teorie, se kterou přišli v 70. letech evoluční biologové Robert Trivers a Dan Willard. Samice druhů, jako jsou krávy, by podle ní měly vkládat víc energie do synů než do dcer. Hindeové a spol. to ale vyšlo opačně. Zároveň se vědcům povedlo zřejmě najít způsob, jak produkci mléka ještě zvýšit.
Risk a zisk
Matky nezacházejí s dcerami stejně jako se syny. Mohou za to odlišné šance potomků na vlastní rozmnožení. U většiny druhů soupeří samci o samice. Starých panen je méně než starých mládenců. Dcery mají tedy velkou šanci, že přinesou svým matkám vnoučata. Maximální počet potomků samice je ale limitovaný. Vývoj savčího plodu je komplikovaný, zdlouhavý a odehrává se v těle samice, která může mít jen tolik potomků, kolik jich za život stačí porodit.
Naopak samec jich může mít mnohonásobně víc, poněvadž se těhotenstvím a často ani péčí o mláďata nemusí obtěžovat. Na druhou stranu se mu podle obecně přijímaných teorií může spíše stát, že nebude mít ani jedno. Dcera je sázka na jistotu, syn zase velké riziko, ovšem s potenciálně vyšším ziskem…
Dcery manipulátorky
U dnešního skotu (i jeho předka pratura) jsou samci větší než samice. Když coby matka vypipláte velkého silného syna, jenž porazí všechny soky, oplodní hodně samic. Budete mít spoustu vnoučat a vaše geny se budou šířit. Investovat do synů co nejvíc energie, aby co nejvíc vyrostli, se proto vyplatí.
Naproti tomu maximální počet potomků, které může mít dcera, se příliš nezmění, nezávisle na energii, kterou do ní vložíte. Na dcerách by se proto mělo vyplatit šetřit. Americké krávy to ale podle závěrů Hindeové a jejího týmu zveřejněných v časopise PLoS ONE nedělají. Po svých prvních dvou porodech vydojí o 445 kilogramů mléka více, pokud měly jako první tele kravičku, než když měly býčka.
V moderních zemědělských provozech farmáři telátka po narození kravám berou, takže už své matky dál nijak neovlivňují. Všechno, co se s organizmem matky stane, se stane během její březosti. Efekt prvního telete se podepisuje na jejím dalším vývoji. Pokud je první tele syn, má méně mléka už do konce života. Jestliže po druhém oplodnění porodí opět syna, efekt se ještě posílí. Má-li napodruhé dceru, následky první březosti se synem se zmírní, ačkoliv nevymizí.
Zoo a miliardáři
Nejnovější výzkum ještě nemusí znamenat, že hypotéza Triverse a Willarda neplatí. Je asi jen méně obecná, než to dosud vypadalo. Biologie není fyzika. Nemá žádné obecné zákony. Vědci už v minulosti našli několik důkazů, které teorii naopak podporují. V osmdesátých letech minulého století studoval Američan Tim Clutton-Brock život jelenů. Zjistil, že matky s dominantním postavením ve skupině mají víc synů než dcer. Dalo se předpokládat, že jejich synové budou mít víc vlastních potomků. Jenže to už Clutton-Brock nezkoumal.
O vnoučata přitom jde v první řadě. Z pohledu evoluční teorie je jediný smysl života protlačit co nejvíc vlastních genů do další generace. Takový úspěch se ale obtížně měří přímo. K jeho hrubému odhadu se dá použít počet vnoučat, což ovšem vyžaduje sledovat velké množství zvířat po tři generace. Laboratorní myši nebo potkani se k takovému výzkumu nehodí. Žijí přece jen v příliš řízených podmínkách. Zvířata ve volné přírodě se zase sledují obtížně.
Skupina vědců vedená Josephem Gardnerem ze Stanfordovy univerzity proto vloni v létě zvolila kompromis. Probrala se rodokmeny obyvatel sandiegské zoo. Záznamy pokrývaly devadesát let a týkaly se 1 627 savčích babiček a 703 dědečků ze 198 druhů savců. Tentokrát to vyšlo. Samci, jejichž matky měly většinu synů, zplodili, v přepočtu 2,7 krát víc potomků než samci, jejichž matky měly stejně synů jako dcer. Hypotéza triverse a Willarda pravděpodobně platí i pro lidi, ačkoliv většinou vychází na hranici průkaznosti.
Nejspíš poslední, kdo ji u lidí testoval, byl sociolog Sebastian Schnettler z univerzity v Kostnici. Zkoumal vzorek amerických miliardářů. Podle Schnettlera převažují v jejich potomstvu synové nad dcerami v poměru 1,33 ku 1. Týká se to ale jen lidí, kteří se jako milionáři už narodili, nikoliv těch, kteří zbohatli až v dospělosti, a jen mužů, nikoliv žen. Dlužno podotknout, že i obyčejným lidem se rodí o něco víc synů nezávisle na životních podmínkách, obvykle v poměru okolo 1,05 ku 1.
Kdo je šéf
Proč hypotéza Triverse a Willarda nefunguje zrovna u skotu? Jaký mají krávy důvod dávat víc mléka svým dcerám než synům? Možných vysvětlení se nabízí hned několik. Lepší výživa by mohla urychlovat vývoj dcer. Když dosáhnou dříve pohlavní dospělosti, porodí svým matkám víc vnoučat. Synové si mohou dát na čas, aniž by se to na celkovém počtu vnoučat nějak projevilo. Skot také žije v podobně řízených podmínkách jako už zmíněné laboratorní myši. Možná ale přemýšlíme špatně. Co když nerozhoduje matka, nýbrž embryo v její děloze?
Plod může ovlivnit vývoj mléčných žláz ve vlastním zájmu. Ten se nemusí krýt se zájmem matky. Snaží se získat víc mléka pro sebe. Dcery by mohly ovlivňovat matky, respektive jejich mléčné žlázy, prostřednictvím samičích pohlavních hormonů, jako je třeba estrogen. Samci ho sice mají také, ale v menším množství. Pokud chtějí samci zůstat, nemohou si ho dovolit o moc víc.
Výzkum by mohl mít i praktické využití. Krávy se v současnosti oplodňují uměle. Když budou chovatelé oplodňovat dojnice přednostně spermiemi s pohlavními chromozomy X, aby měly dcery, získají víc mléka.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.