Co všechno umí
Krevní destičky bojují s bakteriemi
20.06.2013 14:52 Původní zpráva
Bezjaderné buněčné odštěpky nejsou ani zdaleka tak nudné, jak vypadají. Účastní se imunitní odpovědi, bez níž bychom brzo podlehli invazi nesčetných parazitů.
Krevní destičky, nebo také trombocyty, si asi velká část čtenářů představí jako usměvavé kuličky se čtyřma rukama z francouzského kresleného seriálu Byl jednou jeden život. Pokud byste měli jmenovat, k čemu jsou, patrně by vás jako první napadla tvorba sraženin a strupů. To je správně. V poslední době se ale začíná ukazovat, že se dvou až čtyřmikrometrové bezjaderné buněčné fragmenty podílejí na spoustě dalších činností. Mimo jiné i fušují do řemesla bílým krvinkám, armádě, která vás má chránit před bakteriemi a dalšími cizorodými organismy nebo částicemi.
Jednu jejich dosud neznámou imunitní funkci popisuje v časopise Nature Immunology skupina vědců, vedená Paulem Kubesem z Calgarské univerzity v Kanadské provincii Alberta. Krevní destičky jsou podle jejich zjištění schopné napomáhat ničení nepřátelských bakterií. Spolupracují při tom s odrůdou bílých krvinek, které se říká Kupfferovy buňky.
Ve světle poznatků, jež se podařilo o trombocytech okolo přelomu století nashromáždit, to není ani velké překvapení. Imunologové vědí, že nosí na svém povrchu molekuly běžné v imunitním sytému. Jsou to receptory (buněčné antény) schopné rozpoznávat cizí struktury, spouštět poplachy a přivolávat bílé krvinky.
Letmé přistání
Kupfferovy buňky jsou zvláštní třída makrofágů, buněk, jejichž nejznámější funkcí je pohlcování cizorodých částic, zbytků buněk, nebo bakterií. Tvoří výstelku jemných kapilár v játrech. Jejich strategická pozice jim umožňuje zachycovat a ničit nepřátele, kteří putují krevním řečištěm. Za běžných okolností přicházejí s krevními destičkami často do styku. Když potká trombocyt Kupfferovu buňku, rozpozná ji speciálním receptorem, jménem GPIb, dotkne se jí, a hned zase odplave.
Jedná jako stíhačka, která krátce dosedne na palubu letadlové lodě, a okamžitě se zase vznese, aniž by se její kola letadla přestala pohybovat. Kubes a jeho spolupracovníci ale zjistili, že se může zachovat i jinak.
Pokud Kupfferova buňka chytí bakterii a pustí se s ní do boje, krevní destičky se začnou místo letmého přistání na buňku lepit a tvořit okolo nepřátelského mikroba pouzdro. Že to bakteriím opravdu škodí, potvrdila pokusná nákaza laboratorních myší, které receptor GPIb postrádaly. Bakteriální infekce jich zabila přes osmdesát procent. Myší, které receptor vlastnily, zemřelo na jen asi deset procent.
Přistávací plochy
K vlastní vazbě krevních destiček používají Kupfferovy buňky další speciální molekulu. Říká se jí von Willebrandův faktor. Slouží mimo jiné jako zprostředkovatel přilnavosti trombocytů během srážení krve. Kupfferovy buňku umí molekuly von Willebrandova faktoru vychytávat z krve a vystavovat na svém povrchu. Podle vědců tak tvoří přistávací plochy pro krevní destičky. Ty na nich začnou ulpívat a vypouštět proteiny škodící bakteriím.
Není to první objev imunitní funkce trombocytů. Asi před čtyřmi lety vyšlo najevo, že se lepí na červené krvinky zasažené malárií. Zabíjejí jednobuněčné parazity zimničky, které ji způsobují. Dokážou i stimulovat makrofágy, aby se dostali do vražedné nálady. Brzo se asi dozvíme, že toho krevní destičky zvládají ještě daleko víc.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.