Nerovnost pohlaví
Kvůli oteplování se rodí málo želváků. Druhy mohou vyhynout

Pro některé druhy plazů je charakteristické, že o pohlaví jejich potomků rozhoduje teplota, v níž se vyvíjejí před vylíhnutím. Aby u těchto živočichů v důsledku klimatických změn postupně nedošlo k naprosté převaze jednoho pohlaví a následnému vyhynutí, je podle australských vědců nezbytné, aby došlo k jejich rozšíření do dalších lokalit s příznivějšími podnebnými podmínkami.

Mezi živočišné druhy, u nichž o pohlaví nového jedince rozhodují vnější podmínky při vývinu ve vejci, patří například aligátoři, některé želvy nebo hatérie novozélandská, která je zástupcem prastarého řádu plazů rozšířeného v druhohorách. Jmenovaní plazi jsou zvláště náchylní vůči oteplování, neboť při vyšších teplotách u vylíhnutých mláďat dominuje jedno pohlaví.

Výzkumníci z Austrálie v odborném časopise BMC Ecology zveřejnili nové závěry, které by mohly některé druhy plazů zachránit před postupným vyhynutím. Vědci dospěli k tomu, že pro populace, v nichž se líhne více samiček, je životně důležité zajistit prostřednictvím změny lokality nárůst počtu jedinců opačného pohlaví.

Autoři nejnovějšího výzkumu tvrdí, že jejich studie je první, která upozorňuje na to, do jaké míry mohou změny klimatu ovlivnit provázanost budoucí existence celých druhů v souvislosti s jejich pohlavím. Výzkumníci použili simulační model, aby demonstrovali spojitost mezi plazy s teplotně podmíněným pohlavím, jejich úmrtností a dlouhodobě se zvyšující okolní teplotou.

Z dosavadních studií vyplývalo, že nejlepší obranou pro plazy je zajistit změnu teploty či hloubky hnízda, případně mohou hnízdo vybudovat ve stínu. Další možností pro ohrožené druhy je posunout dobu hnízdění na dřívější dobu, kdy jsou teploty nižší. Ale ne všechna zvířata si takto dovedou pomoci. Například hatérie novozélandská se podle odborníklů nemusí dožít do konce 21. století, a to i proto, že se kvůli vyšším teplotám líhnou hlavně samci.

"Přesun na další území bude velmi důležitý pro druhy, které nejsou schopné kompenzovat změny klimatu úpravou hnízda či vylepšením podmínek pro nakladená vejce," konstatuje Maria Boyleová z univerzity v Canbeře. Jenže ne všude jsou podmínky pro to, aby se plazi přesunuli severněji či jižněji - ať už za to může lidské dílo, nebo příroda. Teoretické hypotézy modelu by měli ještě potvrdit terénní biologové, a pak musí následovat akce.

"Organizace mohou ochránit i obnovit přírodní habitat v suchozemském i mořském prostředí, aby byly dostupné migrační koridory a habitat vhodný pro expanzi druhu," dodává Schwarzová. "To zahrnuje i úsilí snížit vysokou úmrtnost plazů na silnicích."