Pozůstatky klíštěte starého patnáct až dvacet miliónů let, které se dochovalo v jantaru z Dominikánské republiky, obsahují zbytky buněk bakterií. I když nejsou živé, připomínají buňky bakterie, jež způsobuje boreliózu.
Jantar je ztuhlá pryskyřice dávných stromů. Každý, kdo četl Jurský park od Michaela Crichtona nebo viděl nepříliš věrný film, jenž podle knihy vznikl, ví, že se jantaru dochovávají pravěcí členovci. Dinosauří DNA z něj na rozdíl od knihy asi nikdy nezískáme. Přesto už pomohl k mnoha zajímavým objevům. Jeden takový teď popisuje George Poinar z Ohijské státní univerzity v časopise Historical Biology. Tvrdí, že objevil v útrobách klíštěte třicetkrát staršího než lidský druh pozůstatky bakterií podobných těm, jež dnešní lidstvo sužují.
Lymskou boreliózou nejspíš trpěl už ledový muž Ötzi. Popsána byla však až v sedmdesátých letech minulého století. Její příznaky jsou rozmanité. Většinou začíná červenou skvrnou, která se šíří podél vpichu po přisátí klíštěte, ačkoliv někdy se skvrna nemusí vůbec objevit.
Pokračuje obtížemi připomínajícími chřipku - bolestmi hlavy a svalů a horečkami. Může vyústit až v zánět mozku, který provází ztráta paměti. Část pacientů trpí i ochrnutím obličeje. Později se mohou přidat i další komplikovanější příznaky, včetně depresí.
Buňky z pravěku
Nemoc způsobuje bakterie Borrelia burgdorferi, která spadá do skupiny spirochét. Jsou to zvláštní mikrobi, jejichž buňky připomínají svým tvarem vývrtku. Poinar zkoumal jantarovou fosilii klíštěte z rodu Amblyomma. To je vzdáleně příbuzné našemu klíštěti Ixodes ricinus (česky klíště obecné), které přenáší nejvíc nebezpečných infekcí. V trávicím traktu fosilie našel Američan buňky silně připomínající buňky Borrelie burgdorferi. Nutno ovšem podotknout, že tvar buněk není v případě bakterií spolehlivý rozlišovací znak.
Mikrobi jednoho druhu mohou mít za různých okolností odlišné tvary. Bakterie se nejlépe odlišují pomocí DNA, která se však v jantaru nedochovala. Podobná je i studie, již Poinar zveřejnil v dalším odborném časopise, Cretaceous Research. Opět šlo o zbytky bakterií z útrob klíštěte.
Je ovšem pětkrát starší než předchozí nález. Klíště se jmenuje Cornupalpatum burmanicum. Pochází z období křídy a zemřelo v pryskyřici celých sto miliónů let před dneškem. Tehdejší krajina byla velmi jiná než dnešní. Na zemi dominovali dinosauři.
Křídoví paraziti
Bakteriální buňky, které Poinar našel v druhém klíštěti, připomínají mikroby z rodu Rickettsia. Tyto bakterie žijí obvykle uvnitř buněk svých hostitelů. Současné Rickettsie způsobují množství lidských a zvířecích nemocí. Počítá se mezi ně třeba skvrnitý tyfus. Některé druhy ale napadají i rostliny.
Rickettsie nejspíš způsobují zdravotní problémy obyvatelům zeměkoule už velice dlouho. Jejich spolupráce s krev sajícími bude také stará.
"Klíšťata a bakterie, které nesou, mohou být značně oportunistická," prohlásil Poinar. "Jsou velmi efektivní v udržování populací mikrobů ve svých tkáních a mohou infikovat savce, ptáky, plazy a další zvířata."
