Motýly bereme jako zmatená stvoření, která se klidně třepetají na louce za městem. Nečekali bychom od nich, že uletí tisíce kilometrů. Monarchové stěhovaví to ale dokáží. Rok co rok cestují z Kanady do Mexika a zase zpět.
Monarchové nedokážou na rozdíl od jiných motýlů přežít zimu v podobě kukel. Proto létají do teplých krajin. Během své poutě překonávají vzdálenost téměř osm tisíc kilometrů. Pro srovnání: Charles Lindbergh urazil během svého slavného letu přes Atlantik 5809 km. Žádný jednotlivý motýl však neabsolvuje celou cestu. Dospělý monarcha totiž žije jen okolo dvou měsíců. Výlet na jih je tak práce pro několik generací motýlů. Jak to, že cestou nezabloudí?
Podle skupiny vědců v čele s Elim Shlizermanem z Washingtonské univerzity by monarchové mohli mít v mozku jednoduchého autopilota, který jim umožňuje najít správný směr letu s použitím slunce.
* Proč jen samotné slunce k určení správného směru nestačí?
* Jsou monarchové absolutní rekordmani hmyzí říše?
* Je jejich navigační systém přesný?
ODPOVĚDI NA TYTO A MNOHÉ DALŠÍ OTÁZKY SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYJDE V PONDĚLÍ 25. DUBNA 2016.
