Ekologické vztahy
Mravenci lechtají slony v chobotu. A ovlivňují tím krajinu

Na velikosti nezáleží. Nejnověji to prokázali mravenci v Keni. Dovedou zabránit tomu, aby sloni proměnili lesnatou krajinu v travnatou savanu. Akáciím, na nichž mravenci žijí, se sloni raději vyhýbají.

"Je to skutečný příběh Davida a Goliáše. Malí mravenci čelí velkým býložravcům, chrání stromy a významně ovlivňují ekosystém, v němž žijí," říká Todd Palmer z Floridské univerzity, který v současné době působí ve výzkumném centru Mpala v Keni. Výsledky svého výzkumu s kolegy publikoval v časopise Current Biology.

Slonů v Keni přibývá a mnohé druhy rostlin na to doplácejí. Pouze akácii druhu Acacia drepanolobium se sloni vyhýbají. Biology napadlo, že příčinou mohou být kolonie mravenců, kteří na akáciích žijí.

Když vědci stromy od mravenců v rámci experimentu očistili, sloni se na ně vrhli s velkou chutí. Stvoření vážící pouhých pět miligramů tedy dovedou zastavit zvířata, která jsou asi miliardkrát hmotnější. "Pokud má nějaká rostlina na sobě mravence, sloni se jí vyhýbají jako dítě brokolici," říká Palmer.

Citlivý chobot

Ukázalo se, že slabým místem slonů je chobot, jehož vnitřní sliznice jsou velmi citlivé. Palmer má pro slony pochopení: "Jednoduše nemají rádi, když jim mravenci pobíhají v chobotu. Upřímně řečeno, vůbec se jim nedivím."

Zdánlivá maličkost má dalekosáhlé důsledky. "Stromy ovlivňují řadu procesů včetně ukládání uhlíku do organické hmoty, frekvenci požárů, dynamiku potravních řetězců, vztahy mezi vodou a půdou," píší autoři výzkumu. Sloni dovedou proměnit krajinu porostlou stromy v travnatou savanu. Když jim v tom mravenci brání, ovlivňují charakter celého ekosystému obývaného bezpočtem dalších organismů.