Ve Velké Británii přišli vědci s novým výzkumem. Při něm zkoumali orientaci mravenců. Zjistili, že mravenci při svých cestách za potravou používají polohu slunce na obloze jako kompas a řídí se také vizuální pamětí. Informaci uvedl zpravodajský web BBC.
Nový výzkum, kterému se věnovali vědci ve Velké Británii, odhalil další záhady, které jsou spojené se životem mravenců. Podle nejnovějších zjištění mají mravenci údajně výborný smysl pro orientaci. A to jen díky slunci, které využívají jako kompas. A je jedno, jestli jdou pozadu, nebo popředu. Vždy se dokážou zorientovat a rychle najít tu správnou trasu.
Mravenci odjakživa vynikají ve světě hmyzu díky své úžasné navigační schopnosti. Žijí v obrovských koloniích, ve kterých potřebují pravidelně shánět potravu, kvůli které často musí ujít dálky. To často vyžaduje nošení potravin pozadu.
Experimenty ukázaly, že ani tak ale nemají žádný problém s orientací. Naopak, při svých cestách se totiž orientují podle polohy slunce na obloze a využívají i své vizuální paměti, aby se bezpečně dostali zpět do svého domova. Tyto procesy jsou pro vědce známou věcí již z minulosti. Dříve se ale domnívali, že se jedná o dva oddělené reflexy, které závisí na směru jejich pohybu, což poslední výzkum vyvrátil.
Mravenci se vždy orientují
Dr. Antoine Wystrach z University of Edinburgh a CNRS v Paříži uvedl: "Naším hlavním závěrem je, že mravenci mohou ovlivnit svůj směr chůze díky orientaci, paměti a nezávisí to na tom, jestli jdou pozadu, nebo popředu."
Vědecký tým si přichystal na tento hmyz zkoušku. Kolem jejich hnízda rozmístili drobky sušenky a sledovali, jakým způsobem se každý jedinec dostává do mraveniště. Zjistili, že mravenci pracují také s pamětí, neboť když si nebyli jistí, zdali jdou správně, jednoduše upustili potravu a rozhlédli se. Poté pokračovali ve své cestě dál.
"Mravenci mají relativně malý mozek, menší, než je velikost špendlíkové hlavičky. Přesto však dokážou zvládnout pozadu dojít zpět do svého domova. Pochopení jejich chování nám dává nový pohled na funkci mozku," uvedla profesorka Barbara Webbová z University of Edinburgh. Na závěr ještě dodala, že právě tento poznatek je povzbudil k vybudování robotického systému, který by měl napodobit mravenčí jednání.
