Na Bajkalu vznikl "tulení hřbitov". Proč umřeli, zjistí vědci

Věda a technika
30. 10. 2017 16:33
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Ruské úřady začaly prověřovat úhyn tuleňů bajkalských poté, co turisté v posledních dnech našli na březích sibiřského jezera "opravdový hřbitov" tohoto nejmenšího druhu tuleňů. Oznámila to ruská média.

"Na místo odjeli naši odborníci, kteří tuto skutečnost potvrdili. Množství uhynulých kusů se upřesňuje. Příčiny a okolnosti úhynu se zjišťují," uvedla mluvčí federální agentury pro rybolov.

Experti podle serveru Newsru.com zatím našli 31 mrtvých tuleňů, což prý představuje největší úhyn od propuknutí moru v roce 1987. Na tělech se nenašla ani střelná zranění, ani stopy sítí, takže nejspíše nejde o dílo pytláků. Uhynulé exempláře ani nebyly zjevně nemocné, a tak má příčinu objasnit pitva.

Populace tuleňů bajkalských v současnosti čítá asi sto tisíc kusů.

Bajkal, ležící v samém srdci Sibiře, je nejstarší a nejhlubší jezero na světě, maximální hloubka dosahuje 1642 metrů. Obsahuje skoro pětinu sladké vody na Zemi a je "výjimečně cenný pro poznání evoluce", jak uvedlo UNESCO, které jezero v roce 1996 zařadilo na seznam světového dědictví. Biologická rozmanitost Bajkalu je pozoruhodná: vody a břehy jezera obývá téměř 3600 druhů rostlin a živočichů, většinou endemitních, tedy vyskytujících se pouze v dané lokalitě. Vědci ale varují, že jezero čelí jedné z nejhorších ekologických krizí ve své historii, jak svědčí úbytek ryb v důsledku šíření řas a znečišťování jezera odpadními vodami s fosfáty.

Autor: ČTK Foto: , pixabay.com/the3cats

Další čtení

ilustrační obrázek

Předstírají, přemýšlejí, pamatují: lidoopi překvapují vědce

Věda a technika
26. 4. 2026
ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ