Žádný postrach
Největší členovci všech dob nejspíš špatně viděli
13.07.2014 16:27 Původní zpráva
Kyjonožci byli dnes už vymřelá skupina živočichů, příbuzná třeba pavoukům nebo štírům. Největší z nich měli víc než dva a půl metru, což z nich dělá jedny z největších známých členovců všech dob. Ačkoliv vyhlíželi hrozivě, je možné, že nebyli příliš nebezpeční.
Kyjonožci byli vodní živočichové vzhledem mírně připomínající snad současné štíry. Rozkvět zažili v období prvohor, tedy asi před 541 až 252 milióny let. Na jejich konci vyhynuli. Byla to skupina se sklonem k velkým rozměrům. Okolo poloviny kyjonožců bylo větších než 0,8 metru, což není na členovce špatné. Pro srovnání: největší v současnosti členovci jsou afričtí brouci goliášové, kteří mohou mít okolo jedenácti centimetrů. Paleontologové zpočátku považovali obří kyjonožce za postrachy prvohorních moří, predátory na samé špici potravní pyramidy.
Nové výzkumy jejich fosilií ale tento pohled vyvracejí. Počítá se k nim i čerstvá práce v časopise Biology Letters, podepsaná skupinou vědců vedenou Rossem Andersonem z Yaleovy univerzity. Badatelé tvrdí, že velcí kyjonožci měli pravděpodobně špatný zrak. Je proto možné, že nemohli chytat mrštnou kořist.
Krátkozraká potvora
Vědci zrekonstruovali a porovnali zrakové schopnosti dvou fosilií kyjonožců a jejich v současnosti žijícího příbuzného ostrorepa. První z fosilií patřila obrovskému druhu Acutiramus cummingsi, který dosahoval délky až 2,4 metru. Druhý byl jeho blíže neurčený zhruba šesticentimetrový příbuzný ze stejného období. Závěry srovnání, k němuž vědci využili kombinaci přesného měření pomocí elektronového mikroskopu a matematické analýzy optických vlastností očí, nevyzněly pro velké kyjonožce dobře.
Zdá se, že čím byli větší, tím hůř viděli. Kyjonožci měli, podobně jako třeba dnešní hmyz, na vrchní straně hlavy jednoduchá očka i složené oči. Jednoduchá očka se pravděpodobně dají použít jen k vnímání rozdílů mezi světlem a stínem. Nejsou schopná vytvářet obraz. Složené oči jsou lepší. Ty, které vlastnil Acutiramus, se skládaly z tisíců jednotlivých dílů. Složené oči jsou tím přesnější, čím je menší úhel mezi jejich jednotlivými čočkami.
Sesazen z trůnu
Složené oči Acutiramuse byly podle Andersonova týmu z podle tohoto kritéria horší než oči dnešních dravých členovců, jako jsou třeba vážky. Nejspíš viděl hůř i než jeho menší příbuzní žijící ve stejném období. To by se s rolí vrcholového predátora ještě nemuselo vylučovat. Acutiramus mohl žít v zakalené vodě nebo být aktivní v noci. Pověstí obřích kyjonožců už ale před časem otřásla jiná skupina paleontologů z Buffalského přírodovědného muzea vedená Richardem Laubem.
Spočítali, že velcí kyjonožci nebyli schopni prorazit pevné schránky velké části obyvatel prvohorních moří. Museli se asi spoléhat na dietu složenou ze zvířat s měkkým dělem. Z obávaného vládce oceánů se tak stává krátkozraký tvor, který sbíral v bahně snadno poživatelnou a málo pohyblivou kořist.
Hodí se ovšem poznamenat, že názory paleontologů na schopnosti vyhynulých zvířat se mění neustále. Není to tak dávno, co považovali velké sauropodní dinosaury za neschopné pohybu po souši a odkázané na celoživotní brodění ve vodě. Je proto možné, že nás kyjonožci časem ještě překvapí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.