Paleontologové našli nového dinosaura ze skupiny dromaeosauridae. Těmto zvířatům se podle potvor z jurského parku přezdívá "raptoři." Nejnovější z nich je proti většině svého příbuzenstva neobvykle velký.
Nejznámější dromeosaurid je Velociraptor z Jurského parku. Zvíře popsané v knize a později vytvořené animátory ve filmu má ale se skutečným velociraptorem jen málo společného. Opravdový velociraptor byl velký asi jako krocan. Na výšku měřil jen asi půl metru. Zato jeho nový příbuzný, pojmenovaný Dakotaraptor steini, byl pořádný macek. Na výšku měl necelých dva a půl metru. Od špičky čenichu po konec ocasu pak okolo pěti. Žil před šestašedesáti miliony let. Stejně jako ostatní dromeosauridi měl téměř jistě peří. Na loketních kostech dakotaraptora našli vědci místa, k nimž se upínala dlouhá pera.
Podobají se stejným strukturám jeho dnešních ptáků. Dromeosauridi jsou ptákům vskutku blízce příbuzní. Na létání byl Dakotaraptor příliš velký a těžký. Mohl však mít křídla, která používal jako stabilizátory při lovu. Něco jako spoiler u formule 1. Některý z předků dakotasaurů snad létat mohl. Dakotasauři mohli později o tuto schopnost přijít, podobně jako ni přišli dnešní pštrosi.
Strašlivý dráp
Dakotasauři byli na rozdíl od pštrosů masožravci. Podobně jako ostatní dromeosauridi měli druhý prst na noze zakončený nebezpečně vypadajícím drápem. Měřil devatenáct centimetrů (velociraptoří dráp měl asi čest). Vědci se ještě neshodli, k čemu drápy dromeosauridům byly. Mohly sloužit jako vražedné zbraně, podobné tesákům šavlozubých tygrů. (Ti ve skutečnosti nebyli opravdovým tygrům příliš příbuzní, ale to je jiný příběh.)
Podle jiné teorie dromeosauridi používali drápy spíš než při zabíjení kořisti během jejího vyvrhování. Mohly fungovat také jako jakési mačky při útoku na kořist větší, než byl samotný lovec. Podle části paleontologů lovili někteří dromeosauridi ve smečkách.
Pokud by to tak bylo, mohli si troufat i na kořist podstatně větší, než byli sami. Ekologická role nového dromeosaurida zůstává zatím neobjasněná. Měl totiž tvrdou konkurenci v podobě známého Tyrannosaura rexe. Skály, v nichž ho vědci objevili, patří do souvrství nazvaného podle amerického potoka Hell Creek.
Útok ze zálohy
Souvrství zasahuje do tří amerických států: Jižní a severní Dakoty a Montany. Ekosystému, který se v něm dochoval, vládli tyranosauři. Dospělý tyranosaurus byl vysoký okolo čtyř metrů a na délku měřil něco málo přes dvanáct. Dakotaraptor s ním nemohl soupeřit. Mohl však konkurovat s mladým T. rexům. Paleontologové se domnívají, že lovil jiným způsobem než oni. Tyranosaurus byl se svýma dlouhýma nohama schopen pronásledovat kořist na delší vzdálenosti. Dakotaraptor ji mohl přepadat ze zálohy.
Pozůstatky Dakotaraptora steini, našli vědci v severodakotském okrese Harding. Odtud rodové jméno. Druhové jméno zase připomíná amerického paleontologa Waltera Steina. Podrobnosti objevu vyšly v časopise Paleontological Contributions. První autor článku se jmenuje Robert DePalma. Pracuje na kansaské univerzitě.
Výzkumníci studují dromeosauridy jen necelých sto let. Prvního jménem Dromaeosaurus albertensis objevili teprve v roce 1922. Až do šedesátých let zůstávala skupina málo prozkoumaná. Pak se to ale změnilo. Dosud přehlížená čeleď začala být rok od roku populárnější. Korunu tomu nasadila slavná kniha Michaela Crichtona později i filmy natočené na její motivy.
