O nejrozsáhlejším ekosystému planety nevíme téměř nic

Věda a technika
13. 8. 2010 08:04
O tmavě modrých oblastech biologové nevědí téměř nic, chybějí data.
O tmavě modrých oblastech biologové nevědí téměř nic, chybějí data.

Biologové se dlouho domnívali, že se život v oceánech soustředí pouze u hladiny a u dna. Mýlili se. Střední vrstvy jsou obydleny pestrým společenstvím organismů včetně velkých obratlovců.

Před více než sto třiceti lety vyslovil skotský zoolog Charles Wyville Thomson názor, že ve volné vodě hlubokých částí oceánů je pusto a prázdno - snad s výjimkou drobných planktonních organismů. V letech 1872 až 1876 vedl vědeckou expedici, která položila základy oceánografie, takže jeho tvrzení v té době nikdo nezpochybnil. Jenomže z názoru se postupně stalo všeobecně sdílené přesvědčení, které přežilo do moderní doby.

Díky novým průzkumným metodám se ukazuje, že Thomson neměl pravdu. Hloubky větší než 200 metrů, kam už neproniká sluneční světlo, jsou domovem velkého množství živočichů, kteří se nikdy nesetkají s pevným povrchem, včetně žraloků, obřích krakatic a bezpočtu bezobratlých.

Britsko-americký tým pod vedením mořského ekologa Toma Webba z Sheffieldské univerzity se podíval na to, co biologové o životě ve volném oceánu dosud zjistili. Posloužilo jim k tomu asi sedm milionů záznamů o výskytu druhů mořských živočichů, které vědci z celého světa vložili do informačního systému OBIS.

O tmavě modrých oblastech biologové nevědí téměř nic, chybějí data.Analýza dat ukázala, že důkladněji prozkoumány jsou pouze pobřežní vody, hladina a mořské dno. Více než miliarda kilometrů krychlových vody ve středních částech oceánů je pro biology aqua incognita - voda neznámá.

"Je šokující, že v roce 2010, vyhlášeném Mezinárodním rokem biodiverzity, zůstává nejrozsáhlejší životní prostor na Zemi téměř neprozkoumaný," říká Tom Webb. Věří, že výsledek analýzy publikovaný v časopise PLoS ONE pomůže tuto situaci změnit: "Schopnost uvědomit si existenci mezer v našich znalostech je důležitým krokem na cestě k jejich zaplnění."

Další čtení

Pták Dodo v muzeu ve Vídni.

Firma chce oživit mamuta i blbouna nejapného. Už má prý pravlka

Věda a technika
Aktualizováno: 17. 9. 2025 22:02
ilustrační foto

Rusko chce porazit Muska a vyvinout vlastní satelity jako Starlink. Vtip? Ne

Věda a technika
17. 9. 2025

Revoluce je tady. Konec kurýrů s jídlem? V Praze budou testovat dovoz roboty

Věda a technika
17. 9. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ