Dosud přehlížený parazit nebydlí ve vašich vlastních buňkách. Napadá ale jednu z nejpočetnějších střevních bakterií. Dal by se využít třeba k léčení obezity?
Genetika se rychle stává odvětvím informatiky. Většina genetiků už dnes zkoumá DNA víc v počítačích než v laboratoři. Spousta jich prochází obrovské databáze genetického kódu, který přečetl někdo jiný. Válí se v nich totiž spousta neprozkoumané DNA. Skupina výzkumníků vedená Basem Dutilhem z Radboudovy univerzity v nizozemském Nijmegenu teď našla v datech, která zveřejnil jiný vědecký tým, nový organismus, jenž obývá lidské tělo. Je to virus, jejž vědci pojmenovali "crAssfág." Kostrbaté jméno vzniklo podle programu ke zkoumání genetických dat crAss, jehož pomocí virus objevili.
Podrobnosti objevu zveřejnili výzkumníci v časopise Nature Communications. Viry jsou malé kuličky, případně složitější geometrické útvary, obsahující nukleovou kyselinu. Neumějí se sami rozmnožovat. Umějí se ale přilepit k buňce, propašovat svoji nukleovou kyselinu dovnitř a přinutit ji, aby ji namnožila a vyrobila spoustu jejích kopií. Nový virus patří mezi bakteriofágy - viry, které napadají bakterie. Konkrétně se soustředí na mikroba jménem Bacteroides.
Řešení nadváhy
Tito mikrobi patří mezi vůbec nejpočetnější obyvatele lidského střeva. Ačkoliv se někdy mohou zvrhnout a začít škodit, většinou jsou užiteční. Bakterie z rodu Bacteroides pomáhají rozkládat složité chemikálie z potravy, s nimiž si naše vlastní trávicí enzymy neporadí, na jednodušší. Infekce těmito mikroby má dosud nepříliš prozkoumanou souvislost i s obezitou. To by mohlo být zajímavé, poněvadž prostřednictvím geneticky upraveného viru by mohlo být, aspoň v principu, možné s bakteriemi manipulovat.
V budoucnosti by lékaři mohli lidem trpícím zdraví ohrožující nadváhou ordinovat virus, jenž by změnil chování bakterií v jejich střevech. Mohl by je třeba přinutit, aby zpracovávaly méně obtížně štěpitelných látek, takže by pacienti využívali méně živin, a tedy zhubli.
K takovému využití viru je ale ještě daleko. Napřed ho bude potřeba důkladně prostudovat. Vědci si dosud ani nejsou jistí, jakým způsobem vir buňku bakterie infikuje. Mají zatím jen informace o jeho DNA.
Dlouho přehlížen
Kompletní genom nového viru má asi 97 tisíc genetických písmen. To je zhruba desetkrát víc než známý virus HIV, jehož genom má asi 9800 písmen. HIV ovšem patří mezi retroviry, které se bakteriofágům příliš nepodobají. Mají svou dědičnou informaci uloženou v RNA místo v DNA. Když chtějí napadnout buňku, musí ji napřed do DNA přepsat. Podobnější novému viru je třeba jiný bakteriofág, bakteriofág lambda, jehož genom má asi 48 500 písmen.
Genetická informace nového viru by mohla tvořit až devět desetin veškeré virové DNA ve střevě zhruba padesáti procent lidí na světě. Ale kvůli běžně používaným metodám ho vědci zatím nezaregistrovali. Nejjednodušší způsob, jak najít virus ve velkém souboru genetického kódu uloženém na disku počítače, je nechat specializovaný program hledat už známé úseky. Jenže nový objev není příliš příbuzný už známým virům, a tak s nimi zřejmě moc genů nesdílí.
