Pravěcí spojenci
Ochočení psů možná pomohlo lidem lovit mamuty ve velkém
30.05.2014 13:47
V období od zhruba pětačtyřiceti do patnácti tisíc let před dneškem začalo v Eurasii přibývat mamutích hřbitovů. Lidé lovili tyto savce už dlouhou dobu, v krátké době jim to ale začalo jít líp než dřív. Mohla to způsobit pomoc čtyřnohých společníků?
Soužití lidí a psů je podle posledních výzkumů staré nejméně třiatřicet tisíc let. Zatím nejstarší známé pozůstatky psa, o nichž víme, že patřily opravdu psu a nikoliv vlku našli sovětští archeologové. Bylo to už v roce 1975 při vykopávkách v jeskyni Razboinichya v altajském pohoří. O jejich psím původu se diskutovalo mnoho let. První psi byli nejspíš od vlků jen těžko odlišitelní a je možné, že se s nimi křížili, podobně jako se s vlky kříží i někteří dnešní ovčáčtí hafani. Minulý rok dospěli vědci k názoru, že pes z altajské jeskyně byl opravdu pes.
Je ale možné, že symbióza lidí a vlků, z nichž se časem stali psi, začala ještě dříve. To by nahrávalo antropoložce Pat Shipmanové z Pensylvánské státní univerzity, která v časopise Quaternary International tvrdí, že psi stojí za nebývalým úspěchem lovců mamutů. Spojenectví se psy mohlo nastartovat zrychlený růst lidské populace na úkor mamutů. Expanzi lidstva poháněly proteiny z mamutího masa.
Pes nebo vlk?
Velká pohřebiště mamutů se podle Shipmanové liší od nalezišť koster jejich žijících příbuzných slonů natolik, že potřebují vysvětlení. Mamutí kosti jsou málo okousané od masožravých šelem. Vědkyně tvrdí, že v časech vzniku nalezišť se musela objevit nová efektivnější technika zabíjení majestátních chobotnatců. "Psi pomáhají lovcům rychleji a častěji najít kořist," tvrdí Shipmanová. Ve velkých nalezištích mamutích kostí jsou obvykle i pozůstatky menších masožravců, včetně vlčích. Mohlo by jít o psí předky.
Tento názor zastává například paleontoložka Mietje Germonpréová z Královského belgického přírodovědného institutu. Zabývala se mimo jiné i českou archeologickou lokalitou Předmostí u Přerova. I tamní vlčí kosti by mohly patřit domestikovaným zvířatům, nebo aspoň šelmám na prahu domestikace.
I dnes
"Velcí psi jako ti identifikovaní Germonpréovou by mohly jak pomáhat donést kořist domů, tak hlídat mršinu před jinými masožravci, aby umožnili lovcům utábořit se poblíž," prohlásila Shipmanová. Jiná skupina vědců zase analyzovala kosti údajných psů z Předmostí. Zvířata se podle nich živila odlišnou stravou než divocí vlci, což by mohlo naznačovat, že je lidé krmili. Určit hranici mezi psem a vlkem z časů lovců mamutů je obtížné.
Ostatně vlci jsou ochočování i v současnosti ve většině oblastí svého výskytu, ačkoliv ne příliš často. Na rozdíl od psů se většinou dokážou naučit méně triků a povelů, což neznamená, že by byli hloupější. Obvykle potřebují víc místa než psi a reagují spíše na gesta než na slova.
Mohou být agresivnější vůči dalším domácím zvířatům a nehodí se je nechávat samotné s dětmi. Jejich chování je totiž méně předvídatelné než psí. V mnoha zemích zakazuje domácí chov vlků zákon. Může se to týkat i kříženců vlků a psů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.