Tajemný kontinent
Odchod obří zvěře proměnil vegetaci pravěké Austrálie
02.07.2013 16:58 Původní zpráva
Světadíl protinožců postihla před padesáti tisíci lety velká ekologická změna. Vymřela při ní většina velkých živočichů a změnila se skladba vegetace. Co katastrofu způsobilo?
Jestli jste jako děti měli rádi dinosaury, určitě vám aspoň jednou bylo líto, že už se s nimi nemůžete potkat. Bylo by přece skvělé přijít pozdě do školy, protože vás honil tyranosaurus. Nepočítáme-li dnešní ptáky, vymřela většina dinosaurů už velice dávno. Po Zemi ale chodila i jiná zvířata, která nás minula těsněji. A rozhodně nebyla méně podivuhodná. Třeba k mamutům nám chybí jen okolo deseti tisíc let. Současní obyvatelé Austrálie mohou litovat spousty neobyčejných potvor, s nimiž se mohli potkat ještě jejich dávní předkové.
Před zhruba padesáti tisíci lety vymřelo devadesát procent australských velkých zvířat těžších než čtyřicet kilo, takzvané megafauny. Přibližně ve stejnou dobu se změnila skladba vegetace na kontinentě. Proč ke změnám došlo a co byla příčina a co následek, nikdo neví. Jako první vysvětlení se nabízí změna klimatu. Alternativní možnost je příchod lidí, kteří začali Austrálii osidlovat přibližně ve stejném období. Lidé používají oheň a mohli tak spustit vlnu lesních požárů, která následně změnila skladbu vegetace.
3°C nestačí
Skupina paleontologů, vedená Stefanem Schoutenem z Královského nizozemského institutu pro výzkum moře v Den Burgu, se propletenec pokusila rozetnout. V časopise Nature Geoscience tvrdí, že požáry měly do věci co mluvit, souvislost byla ale asi komplikovanější. Badatelé analyzovali usazeniny z mořského dna u pobřeží Klokaního ostrova, poblíž ústí nejdelší australské řeky Murray. Vyvrtali do něj díru a odebrali válcovitý profil, který obsahoval sedimenty ve stejném pořadí, v jakém připlouvaly z celé Austrálie.
Dal se z nich odhadnout vývoj teploty a vegetace 135 tisíc let dozadu. V období, kdy došlo k masivnímu vymírání větších zvířat, kolísala teplota jen asi o tři stupně. To je méně než třeba o osmdesát tisíc let dřív nebo o osmdesát tisíc let později, kdy teplota poskočila zhruba trojnásobně. Kolísání teploty podle výzkumníků k vysvětlení proměny vegetace nestačí. Mohla by ale souviset s úbytkem velkých býložravců.
Tisíc let požárů
Megafauna vymřela v období mezi 48,9 a 43,6 tisíci lety před dneškem. V období 44 a 42 tisíci lety před dneškem pak následovala vlna požárů. Když ubylo býložravců, mohla se začít shromažďovat rostlinná hmota. Jakmile se jí nashromáždilo dost, přišlo období požárů. Příčina vymírání zůstává nadále neznámá. Jako nejpravděpodobnější se zdá kolonizace Austrálie lidmi. Pravěcí lovci a sběrači nejspíš vyhubili mamuty a srstnaté nosorožce v Eurasii. Není moc důvodů si myslet, že by jim australská zvířena mohla odolat.
Lovit bylo co. Jeden z vyhynulých savců je třeba na dnešní poměry obří ježura Zaglossus hacketti, která měla vážit okolo sto kilo. To je přibližně stejně jako dospělá ovce. V současnosti žijící ježura australská váží průměrně 1,6 kilogramu. Váha 100 kilogramů odpovídá spíš dospělé ovci.
Vymřel i největší vačnatec všech dob, hrochovité stvoření jménem Diprotodon optatum, které vážilo asi 2 800 kilo. Lidské invazi podlehl i obří klokan Procoptodon goliah. Měřil dva až tři metry a vážil 230 kilo. Je jich sice škoda, ale hodí se nezapomínat, že vymření druhu je jen otázka času. Dřív nebo později dojde na nás všechny.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.