Proč mají některé druhy zvířat orgán podobný placentě a jiné ne? Zdá se, že to souvisí s konfliktem zájmů mezi matkami a otci. Placenta je prostředek, jehož pomocí prosazují samci svoje zájmy na úkor zájmů samic.
Rybí čeleď živorodkovitých mají v oblibě akvaristé. Spousta jejích druhů je totiž pestře zbarvená, nebo má výrazné okrasné ploutve. Patří do ní snad nejznámější a nejoblíbenější akvarijní rybička vůbec, paví očko, ale třeba i elegantní mečovky. Celá čeleď má přibližně 350 druhů. Zajímavé ovšem je, že ne všechny jsou pěkné. Některé rybičky, které do čeledi náleží, vypadají úplně obyčejně. Proč? Podle skupiny vědců vedené Bartem Polluxem z Kalifornské univerzity to souvisí s jejich způsobem rozmnožování, konkrétně se skutečností, zda mají placentu.
Vědci to tvrdí v časopise Nature. Orgán živorodkovitých rybiček, které, jak je zřejmé ze jména, většinou rodí živá mláďata místo kladení vajíček, je jiný než ten savčí. Plní ale stejnou funkci. Dodává vyvíjejícímu se plodu živiny a kyslík a odstraňuje z jeho krve odpad. Placenta vzniká ve spolupráci mezi tkání matky a plodu. To znamená, že stejně jako plod je v těle matky částečně cizí.
Evoluční biologové si myslí, že placenta reprezentuje zájem samce, respektive jeho genů. Ten je odlišný od zájmů genů samice. Samci, jimž se už podařilo samičku oplodnit, chtějí využít co nejvíc jejích zdrojů pro své potomky. Samička se je naopak snaží ušetřit pro další ratolesti, které bude mít s jejich konkurenty.
Použitelné těhotné
Všichni savci, kteří mají placentu, ji zdědili od jednoho předka. V případě analogických orgánů jiných živočichů to tak ale často není. Mezi živorodkovitými vznikla nejméně osmkrát nezávisle na sobě. Pollux a jeho spolupracovníci prozkoumali sto padesát druhů rybek z čeledě. Zjistili, že samci druhů, které nepoužívají placentu, hýří barvami, mají extravagantní ploutve, a tak podobně.
Zato samci druhů živorodkovitých, jejichž plod vyživuje orgán podobný lidské placentě, jsou na pohled nudní patroni. Nemají ozdoby a bývají většinou menší. Místo toho mají ovšem v poměru k velikosti těla větší rozmnožovací orgány.
Rozmnožování živorodkovitých rybek s placentami má totiž ještě jednu podstatnou odlišnost od lidského. I když je samička oplozená, neznamená to, že nemůže být oplozena znovu, dokud neporodí. Může. Samičky se proto mohou pářit s více samci, aniž by příliš ztratily.
Vejce nebo slepice
Na rozdíl od jejich načančaných příbuzných pak přírodní výběr neformuje samce živorodkovitých ryb s placentou tak, aby měli co největší šanci mít sex. Získat sex není těžké, poněvadž samičky jsou svolné. Samci jsou místo soupeření o samice uzpůsobeni k soupeření uvnitř jejich těl formou placenty.
Jako u mnoha evolučních zvláštností se nabízí otázka, co bylo dřív. Existovala možnost mnohonásobného oplození jedné samice dřív než placenta nebo naopak? Odpověď už se možná nikdy nikdo nedozví.
Podobně jako živorodkovití by to mohly mít i jiné skupiny živočichů. Počítají se k nim například obojživelníci, pro něž ostatně teorii o vztahu vzhledu a placenty původně před lety evoluční biologové David a Jeanne Zehovi z Nevadské univerzity vymysleli. Polluxovi a jeho spolupracovníkům se ji ale povedlo jako prvním ověřit.
