Klimatický summit
OSN: Přírodní katastrofy usmrtily za dvacet let na 600 tisíc lidí

Přírodní katastrofy připravily v posledních dvaceti letech o život na 600 tisíc lidí. Uvedla to OSN, přičemž zdůraznila, že je nezbytně nutné, aby účastníci blížícího se klimatického summitu v Paříži dospěli k dohodě. Cílem konference Organizace spojených národů o klimatu, která se bude konat od 30. listopadu do 11. prosince, je omezit globální oteplování planety.

Od roku 1995 "si meteorologické katastrofy vyžádaly 606 tisíc životů, tedy v průměru 30 tisíc za rok. Více než 4,1 miliardy osob při nich utrpělo zranění, přišlo o střechu nad hlavou nebo potřebovalo naléhavou pomoc," sdělil úřad OSN pro snižování rizik katastrof (UNISDR).

Podle zprávy UNISDR se v posledních 20 letech staly přírodní katastrofy, především pak záplavy a bouře, častějšími. Tento trend bude v nadcházejících desetiletích pokračovat.

Vědci zatím nedokázali stanovit, nakolik je nárůst počtu přírodních neštěstí způsoben klimatickými změnami, spojitost mezi měnícím se klimatem planety a extrémním počasím je ale podle OSN zřejmá.

"Obsah této zprávy zdůrazňuje, proč je tak důležité, aby z konference COP 21 v Paříži vzešla nová dohoda o klimatických změnách," prohlásila při prezentaci dokumentu ředitelka UNISDR Margareta Wahlströmová. "Klimatické změny, nestálost klimatu a přírodní neštěstí představují hrozbu pro vymýcení chudoby," dodala.

Většina úmrtí v důsledku přírodních neštěstí (89 procent) byla zaznamenána v zemích s nízkými příjmy. Ztráty v důsledku extrémního počasí dosáhly od roku 1995 odhadem 1,9 miliardy dolarů, informoval úřad OSN.

Nejhoršími katastrofami co do počtu obětí byly s 242 tisíc mrtvými bouře. Nejčastějšími pak byly záplavy, které představují 47 procent registrovaných přírodních neštěstí ve světě mezi roky 1995 a 2015, kdy zasáhly 2,3 miliardy lidí, převážně v Asii.

Nejvíce lidí zasažených od roku 1995 přírodními katastrofami, plných 75 procent z celkových 4,1 miliardy, bylo v Číně a v Indii. Dalšími v pořadí jsou Bangladéš (131 milionů) a Filipíny (130 milionů). Na americkém kontinentu byla nejhůře zasažena Brazílie s 51 miliony postižených a v Africe Keňa se 47 miliony.

Na zahájení klimatické konference v Paříži slíbilo přijet nejméně 138 hlav států a vlád, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy nebo čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jejich země mají společně na svědomí 45 procent celkových emisí oxidu uhličitého ve světě, který podle řady expertů způsobuje na planetě dramatické klimatické změny.

Nová klimatická dohoda, která vzejde z pařížské konference zvané COP 21, by měla nahradit Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů z roku 1997, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a nepodepsaly jej ani Spojené státy. Má mít výrazně širší dopad. Základním cílem je, že globální oteplování by nemělo překročit dva stupně Celsia oproti průměrné teplotě v předindustriální době..