Ostravská zoologická zahrada se zapojila do výzkumu jeřábů popelavých na území České republiky. Tito velcí ptáci byli v minulosti kvůli lovu a vysoušení mokřadů vyhubeni v celé jižní, západní a částečně i střední Evropě.
Do Česka se začali vracet až ve druhé polovině minulého století a od konce 80. let v tuzemsku i pravidelně hnízdí. Ostravská zahrada chce nyní jako první v zemi využít novou metodu sledování těchto ptáků, řekla mluvčí zoo Šárka Nováková.
"V Evropě se jeřábi značí systémem barevných kroužků, kdy dostávají vždy tři a tři kroužky na každou nohu. Na levé noze mají "národní kód", který vypovídá o zemi, kde byl okroužkován, a na pravé noze 'kód individuální', čímž se utvoří vždy jedinečná kombinace pro každého jedince," vysvětlila zooložka ostravské zoo Markéta Ticháčková, která je zároveň koordinátorkou barevného značení jeřábů v ČR.
Zoo chce ale nyní pro sledování jeřábů na severní Moravě využít i speciální vysílače. "Ze života jeřábů se můžeme dozvědět ještě mnohem více, pokud využijeme sledování pomocí GPS-GSM vysílače, který je připevněný na kroužek a je napájený solárním panelem. Pomocí této metody víme, kde jeřáb přesně je, aniž by ho tam musel kdokoliv fyzicky vidět," uvedla Ticháčková.
Podle ní je tato moderní metoda zcela běžná v zahraničí, ale v Česku zatím užívána nebyla. "Na severní Moravě se nacházejí pouze dva až tři hnízdící páry, o jejichž cestách toho zatím příliš nevíme. Doposud zde bylo před dvěma lety okroužkováno jen jedno mládě, které se nyní pravděpodobně zdržuje v Polsku," řekla Nováková.
Jeřáb popelavý je velký pták z řádu krátkokřídlých. V České republice bylo první hnízdění prokázáno v roce 1989 na Českolipsku, populace se dále šíří a rozrůstá, v současnosti je v ČR okolo 60 hnízdních párů. V době hnízdění žijí jeřábi v párech skrytě poblíž mokřadů, kde si staví svá hnízda, ale v období tahu se sdružují do velkých nápadných hejn a ke krmení využívají zemědělskou krajinu.
