Paleontologové objevili prababičku slunečnic a pampelišek

Věda a technika
24. 9. 2010 15:09
Fosilie rostliny příbuzné dnešním slunečnicím je stará 47,5 milionu let.
Fosilie rostliny příbuzné dnešním slunečnicím je stará 47,5 milionu let.

Prababičku dnešní slunečnice, respektive její 47,5 milionu let starou fosilii, našli badatelé v argentinské Patagonii. Podle článku v časopise Science soudí, že právě z této oblasti se čeleď hvězdnicovitých, kam slunečnice patří, rozšířila do celého světa.

Starověká báje vypráví, že krásná nymfa Klytie se zamilovala do boha slunce Apollóna. Každý den jej pozorovala od chvíle, kdy ráno vyšel ze svého paláce, až do večera, kdy na západě zacházel. Její láska k bohu byla tak velká, že zapomínala jíst a pít, až její tělo začalo pouštět kořeny a ona se změnila ve slunečnici. Tato květina ani dnes nezapomíná na objekt své lásky a sleduje dráhu slunečního kotouče.

Avšak vědcům doposud stále unikalo, kde Klytie vykvetla. Nynější objev nedotčené fosilie květu v patagonském skalisku napovídá, že hvězdnicovité rostliny, k nimž patří vedle slunečnice například také kopretina, pampeliška nebo sedmikráska, se vyvinuly před 50 miliony let na území Jižní Ameriky.

Čeleď hvězdnicovitých zahrnuje více než 23 tisíc druhů rostoucích po celém světě s výjimkou Antarktidy. Avšak kde vznikla a odkud se rozšířila do celého světa, to zatím vědci netušili, částečně i kvůli tomu, že bylo nalezeno jen minimum fosilií a většinou šlo pouze o zrníčka pylu.

Autor: ČTK Foto: Science/AAAS

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ